 |
| THE MORNING CHAPTER |
Včera večer v restauraci na Jiřáku sedí vedle u stolu tři důchodkyně
a jedna z nich, Maruška, povídá: „Děvčata, já už snad zaplatím a půjdu.“
Kolegyně: „Ale Maruško, ty jsi už platila před deseti minutami!“
Maruška: „Fakt? No to je hrozné, já si to vůbec nepamatuji! Já se snad přidám k manželovi a taky s ním začnu chodit na paměťové kurzy.“
Kolegyně: „Tvůj manžel chodí na nějaké paměťové kurzy? A pomáhá mu to?“
Maruška: „Holky já vám nevím. Minulý týden když přišel z toho kurzu domů, tak se ho ptám kde byl a on si nemohl vzpomenout.“
Kolegyně: „Ale Maruško, ty jsi už platila před deseti minutami!“
Maruška: „Fakt? No to je hrozné, já si to vůbec nepamatuji! Já se snad přidám k manželovi a taky s ním začnu chodit na paměťové kurzy.“
Kolegyně: „Tvůj manžel chodí na nějaké paměťové kurzy? A pomáhá mu to?“
Maruška: „Holky já vám nevím. Minulý týden když přišel z toho kurzu domů, tak se ho ptám kde byl a on si nemohl vzpomenout.“