LAVIČKA. Odposlechnuto, Lavičky, Na Kampě, Fotografie, Pražské perličky

Lavičky a lidé

LAVIČKA NA KAMPĚ

Včera na Kampě, pěkné počasí, romantická nálada. Pár kolem třiceti. Ona toužebně směrem ke svému partnerovi: "Miláčku, neposadíme se ještě někam?" (myslela do nějaké restaurace). On, evidentně znaven a otráven dlouhou chůzí: "Támhle je volná lavička, tak pojď."

Město PRAHA. Metro, Odposlechnuto, Humor, My Story, Úsměv, Obrázkové příběhy, Praha, Pražské perličky

Lidé, Metro a Příběhy

ODPOSLECHNUTO

Středa, metro C. Baví se paní s pánem ve středním věku, kravaťáci, zřejmě kolegové.

Paní: A co Tomášek, ještě má tu sádru?

Pán: No ani mi nemluv, v pondělí jsme to právě byli sundávat. Když mu to sundali, málem jsme odpadli.

Paní: Tak on to měl taky dost dlouho, že jo. Pamatuju si, že když to sundávali naší Hance, tak to taky zrovna nevonělo..

Pán: O to ani tak nešlo. Ale představ si, že on pod tou sádrou měl několik rozpuštěnějch lentilek, nějaky lipo, a cosi, co vzdáleně připomínalo gumového medvídka.. Když jsem pátral po tom, proč si to tam nacpal, tak mi bylo řečeno, že mu to tam postupně naládoval ten náš nejmladší s tím, aby prej se Tomáškovi nožička brzy uzdravila a on zase mohl chodit na fotbal

Lidé, Hostivař, Praha, Odposlechnuto, LIDL, Pražské perličky, Sladkosti

Větrníky na plech

ODPOSLECHNUTO

Lidl Hostivař, rozhovor maminky asi s pětiletou dcerou.

M: Tak co, myslíš, že už máme všechno, nebo ještě něco vezmeme?
D: Kouká kolem sebe a začne ukazovat na mini větrníčky. "Tohle, tohle tohle...!!"
M: Větrníčky? Dobře, tak si jich pak odpoledne můžeš pár vzít...
D: Vyčítavě: "No ale né, že mi je zase všechny sežereš!!"


Maminka si všimla, že je s úsměvem pozoruji a tak prohodila s červenými tvářemi "Neboj, já se jich ani nedotknu, minule měla maminka špatné období..."

Praha - pohledem z lavičky je ještě krásnější...

Posezení v Praze pohledem shora...

Odposlechnuto v Praze

Dnešní příběh není pro členy stomatologické komory, pokud nepřemýšlí nad rekvalifikací, doporučuji zde přestat číst.
Máme dvě aktérky, starší dámy, jako gentleman si to dovolím tvrdit, protože jedna nám v průběhu dialogu prozradí věk.
Dámy čekají na zastávce a jedna z nich povídá: "Tak jedu dneska k zubařovi, ten mi to všechno vyrve a budu mít klid."
Na druhé dámě je vidět, že danou problematiku již zažila na vlastní ... čelist a ptá se: "A kolik vám zbylo zubů, co vám budou trhat."
A první dáma s hrdostí prohlásí: "Paní, mně je 82, a má všechny zuby, i moudráky."
Druhá dáma cvakne svou zubní náhradou: "A co se vám stalo, že to všechno půjde najednou ven?"
A ta její známá se na ni podívá a kysele prohlásí: "Začala jsem chodit k zubaři."

Labutě na Vltavě fotografie a událost sociálních sítí...Obrázkové příběhy, Vltava, Odposlechnuto, Labutě, Fotografie

Pražské labutě si povídají a fotograf už nečekal...

Odposlechnuto....

Strašnice, teď.
Rachot koloběžek a holčičí hlas (cca 7 let):
"...holka jenom."
Překvapený kluk, udýchaný z kolo-běhu:
"Ty - ale oči máš - jako kluk!"

Čůrá to, kadí to i jí to častěji než ten pes....

Děti na lavičce

Mladá blond paní tlačí kočárek a přechází přes přechod u Švandova divadla a z tramvajové zastávky na ní už z dálky mává jiná dívka kolem dvacítky.

 "Nazdar Mařka, ty vole, co to máš, to sis pořídila místo psa?" culí se a ukazuje na kočárek s vrtícím se nemluvnětem.

Čerstvé mamince moc do smíchu evidentně není a odpoví: "No jo, hrůza, nevěděla jsem, do čeho jdu, čůrá to, kadí to i jí to častěji než ten pes...."



#Děti, Lidé, Odposlechnuto, Pražské perličky, Sociální sítě.

Hele a nedala bys mi číslo?

V pohodě

Tak si čtu knížku cestou na kontrolu...

Do autobusu přijde kluk cca 25 v docela přiopitém stavu (divim se, že mohl chodit a sedne si přede mě v protisměru jízdy vedle poměrně pohledné slečny. Po chvíli usne a pomalu se naklání až si tak decentně opře hlavu o danou slečnu. Slečna nevypadá, že by jí to, k mému překvapení) nějak vadilo.

Tak si čtu dál, cca po 20 min se chlapec probere a říká: "kde to jsem, ježiš moc se omlouvám, já jsem si na tebe lehnul." Slečna, že v pohodě a chvíli se baví o tom, že být na mol v půl čtvrté je slušný výkon.

 Po chvíli borec: "Hele a nedala bys mi číslo?" Slečna velice ochotně číslo nadiktovala a přátelsky se rozloučili, když na další stanici vystoupil.

Takhle se to dělá. Za mě zlatý bludišťák.

Jak chceš, ale jestli tam nebudeš, tak sbalím Mirka.

Jak chceš, ale jestli tam nebudeš, tak sbalím Mirka....

Dvě slečny v tramvaji, cca 13 let.

 První: "Hele, musíš tam začít chodit se mnou." Druhá: "No ale já nevím, jestli mi to půjde. Asi ne" evidentně se jí nechce.

První: "Jak chceš, ale jestli tam nebudeš, tak sbalím Mirka." Druhá na ní vyvalí oči a povídá: "Ty mrcho, jak jak to víš?" První jen pokrčí ramena. A pak už se jen ozve lítostivě: "Hm. Tak jo no."

Takhle se to dělá....

Marie PunQua Jungová a příběh houslistky ze sociálních sítí...

Příběh houslistky

 Odposlechnuto v pondělí v posledním nočním vlaku Praha - Ústí n/L.

Nastupuju do vlaku a slyším zvuk houslí. Říkám si, že jsem asi fakt unavená, nicméně když jdu kolem prvního kupé, zvuk zesiluje a v druhém kupé sedí paní a hraje na housle, na sedačce má ještě položenou kytaru. Sedla jsem si do třetího kupé a myslela jsem si, že až se vlak rozjede, tak to paní sbalí, protože vlak přece drncá. Nesbalila, až do Roudnice hrála kouzelně na housle a ty pak vyměnila za kytaru a zpěv.
Tak skvělou cestu jsem ještě nezažila.

Jet v noci vlakem, koukat na noční města a k tomu mít jako živý doprovod krásné tóny houslí a kytary je zkrátka jedinečná kombinace.



Pro INFO:

Marie Jungová, zástupce hudební skupiny Punkva, na vánočních trzích v Praze. Marie "PunQua" se věnuje keltské hudbě řadu let, má za sebou několikanásobnou účast na zahraničních festivalech, koncerty velké i komorní, hrává ve slavném drážďanském irish pubu. Má však ráda i pouliční vystupování - v Praze i kdekoli jinde...

INFO:

Ač nerada, tak sem přidávám tenhle článek. Paní, kterou jsem slyšela ve vlaku je paní Marie, která před pár dny zemřela... je to smutný příběh, který by měl být znám:
https://punqua.wordpress.com/.../marie-zemrela-at-zije.../

Marie zemřela. Ať žije Marie.

Ve čtvrtek, 25. 2. 2016 v ranních hodinách dodýchala Marie Junková. Na Národní třídu chodila hrát na…

PUNQUA.WORDPRESS.COM

No jedu točit opičí porno. To totiž teď hrozně frčí a je to dobrej byznys...mám to jako výnosnej vedlejšák.

No jedu točit opičí porno. To totiž teď hrozně frčí

Před chvilkou - Na pohled celkem seriózní pán, tak pětačtyřicátník, pochoduje na peronu na N. Butovicich a povídá někomu do telefonu: "V pondělí taky nemůžu, to musím vyzvednout kameru a jdu natáčet, takže to mám taky zasekaný...

Druhý na lince:...?

Pán: No jedu točit opičí porno. To totiž teď hrozně frčí a je to dobrej byznys...mám to jako výnosnej vedlejšák.
Zbytek jsem neslyšela, ale myslím, že při pátečním večeru mi to bohatě stačilo.



Zdroj: odposlechnuto, sociální sítě

No a on je ták pěknej a nemá žádnou holku. Jak to víš?

No a on je ták pěknej a nemá žádnou holku.
Jak to víš?

Včera tramvaj číslo 12 mezi zastávkami Malostranská a Malostranské náměstí dvě 12 leté slečny s baťůžky na zádech.

No a kolik mu je?
-20.
No a tobě je 13, to je v poho.
-12, 13 až za tři měs..
13. 7 let je ok.
- No a on je ták pěknej a nemá žádnou holku.
Jak to víš?
-Kdyby nějakou měl, tak jí má na fejsu nebo na instagramu.
Jasný no...

Celá tramvaj kromě slečen naprosto v tichosti naslouchala, já a pán s bílým plnovousem okolo šedesátky v absolutním němém úžasu s otevřenými ústy jsme čučeli na to zjevení moudrosti.

Dnes v Dejvicích...ta její prdel, postava, kámo, řikám ti, tu bych si klidně i vzal (baví se o nějaké holce)

Praha Prague

Část rozhovoru dvou kluků (cca kolem 20) dnes v Dejvicích.

1: … ta její prdel, postava, kámo, řikám ti, tu bych si klidně i vzal (baví se o nějaké holce)

2: Hm, tohle je dneska už ale dávno překonaný, hodnotit ženský podle vzhledu. Co z toho pak máš kromě sexu? Kor, když dneska máš „profesionálku“ (původně vyjádřeno expresivnějším výrazem) na každym rohu. 

Dneska se musíš hlavně dívat, jestli je ta holka pracovitá, jestli umí vařit, má vztah k uklízení, přebalování dětí a tak. Nebo dopadneš jako nedávno muj brácha. Místo toho, aby šel se mnou večer na pivo, byl doma a zavařoval okurky.


Na sociální síti Facebook

Slepci a vozíčkář v kině

Prague Praha Hradčany

Sedím takhle v kině a přijde parta 3 chlapů (věk do 30) za doprovodu personálu.

 1 vozíčkář a 2 slepci. V moment kdy nastane v kině absolutní ticho, tak řekne jeden slepec druhému „Martine proč jsme se nechali ukecat na 3D kino taková pitomost“ a usmál se.

 Druhý mu odpověděl „To mi neříkej, to řekni tomu závodníkoj vedle tebe“ V tom vozíčkář zakřičel „Držte huby nebo vstanu a nakopu vám prdele“
 Všichni 3 se začali brutálně smát a slepec mu najednou odpověděl „To bych chtěl vidět ty vole“ a začlo se smát rovnou celé kino. Po filmu mi to nedalo a šel jsem jim pomoc ven z kina.. Prohodil jsem pár slov a ptám se neotřele, co oni zrovna v kině.

Bylo mi odpovězeno, že je ten na vozíku strašně prosil, jak nechce jít sám atd., tak s ním šli s podmínkou, že on s nima pak půjde na vrchol Sněžky, protože tam je krásný výhled…. No hoši to byl můj konec!

Příběhy pražské ulice a pražské perličky.

Pražskou ulicí fascinován

Rozhovor dvou lékařů, kteří kráčeli po chodbě v nemocnici: Ona mi v ordinaci řekla: "Pane doktore, vy jste rozvedenej, tak sám," a já si v duchu povídám, to zrovna babo jedna, kdybys mi tak nabízela dceru.


A ona to pak vybalila: "Co kdybyste to dal dohromady s mou maminkou, ta je taky sama?"

Ale to víte, už jsem stará a nemožná. Mladý už se o mě nezajímaj, já si nic nepamatuju, všechno mi padá z rukou. Ale jsem šťastná.

Ilustrační obrázek z cesty do práce....

Dnes 6/5/2015 cestou do práce na Budějovický v busu 124.

Já: "Chcete si sednout?"
Paní: "Děkuji. Ráda si sednu. To víte, už mi je 80."
Já: "To vypadáte dobře."

Paní: "Děkuji! Ale to víte, už jsem stará a nemožná. Mladý už se o mě nezajímaj, já si nic nepamatuju, všechno mi padá z rukou.
 Ale jsem šťastná.
Jediný co si ještě přeju je dostat toho Alzheimera."
Já: "Proč proboha?!"

Paní: "No budu vlastně dělat to samé co teď, jen si to nebudu uvědomovat. Budu pořád vysmátá a navíc, mladý se ze mě zcvoknou!"





Zdroj: odposlechnuto

Sleduji co se v Praze kdekoliv šustne a o tom sociální sítě švitoří za čerstva v komunitě přátel. Jejda!

Ilustrační fotografie

Maminka s dvěma sotva tříletými klučíky jde naproti mně po chodníku. Jsou to dvojčátka, mají stejné bundičky a na zádech minibatůžky. Každý se jí drží za ruku, a s otevřenou pusou sledují okolní svět. Klopýtavě prochází kolem dělníků, co opravují silnici. Ti ještě v čistých ranních monterkách a se založenýma rukama stojí u spících strojů, sledují ženské na ulici a pokuřují cigára. Bagr je zapíchlý do země a bagrista zrovna tahá chrchel až z paty.

Chlapečci udiveně: "Hááá, veuký bagu a pááán!"

Bagrista si jich všimne a káravě, přesto však rezignovaně, na ně zakřičí: "Upalujte do školy! A když se nebudete dobře učit, tak hele, dopadnete jako já!" odplivne si na zem a přeloží nohu přes nohu.


Pražského povstání, 16.4.2015

Tys mi ukradl peníze! Vrať mi je!

Kdo je to Andrej Babiš?

Dnes před osmou hodinou ranní stanice metra I.P.Pavlova.

 Ve vestibulu rozdávají noviny hnutí ANO. Asi osmiletý chlapeček (CH), kterého tatínek (T) vyprovází do školy, si jeden výtisk vezme:
T: Prosim tě, co s tím budeš dělat, potáhneš to do školy?
CH: (bez odpovědi, chvíli noviny studuje a pak se zeptá) Andrej Babiš... Kdo je to Andrej Babiš?
T: No to je předseda strany ANO a taky ministr financí.
CH: Co je to ministr financí?
T: To je pán, který se stará o všechny peníze v České republice.
CH: I o moje? 
T: Jo, i o tvoje.
CH: (velice naštvaně a velice nahlas) Tys mi ukradl peníze! Vrať mi je!

Kdesi mezi dětmi v Praze

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, ať si moucha....prdne hned!

Citlivějším jedincům se omlouvám, ale tato dětská říkanka mě opravdu zaujala.

 Dnes odpoledne, kousek od zastávky U Kunratického lesa. Skupinka kluků hraje "kámen, nůžky, papír" a pak najednou začnou všichni sborově skandovat: "Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, ať si moucha prdne hned! Ať si prdne ještě víc, poletí až na měsíc!"

Ne, biologie ne. Ale třeba politické vnímání! Politik nemůže bejt blbej.

Cestující s knihou...a poslouchá

Jela jsem ve čtvrtek tramvají na Hradčanskou
  a sedla ke dvěma klukům (cca 3. třída a říkejme jim třeba Lojza a Honza). Z rozhovoru bylo jasný, že se bavili o nějakým vzájemným hodnocení ve škole v oblastech jako je krása, inteligence atd..
Honza se divil, že Lojza dal "Pepkovi" v oblasti inteligence 5 bodů -tzn.maximum. Lojza to obhajoval tím, že ten "Pepek" umí jazyky. Což Honzík nebyl schopen pochopit.
Takže:
H: "Jazyky ale nejsou věcí inteligence!"
L: "A co je podle tebe věcí inteligence? Biologie?"
H: "Ne, biologie ne. Ale třeba politické vnímání! Politik nemůže bejt blbej."
L: "Ale může, tady jsi v Česku, tady politik může být kdokoliv!"
Jen jsem v duchu přikyvovala hlavou...

Dnes v tramvaji

V tramvaji právě dnes

Dnes v tramvaji

Maminka povídá svému asi 5(!) letému synovi, kterému se nelíbí, že dnes musel brzo z postele, že „ranní ptáče dál doskáče“.
Synek se chvíli zamyslí a pak povídá: „No to těžko. Pokud by obě ptáčata skákala stejně dlouhou dobu, tak doskáčou stejně, akorát to jedno tam doskáče dřív. Takže zítra vstávám až v deset.“