Léčivé bylinky a kopřiva na jaře

Kopřiva, je známá především jako otravný plevel.

Mladé listy kopřivy

Kopřiva není pouze plevel, je také léčivou bylinkou

Během března a počátkem dubna můžeme sbírat mladé listy kopřivy. Najdeme v nich vitamín C, vitamíny skupiny B, chlorofyl, třísloviny, vápník, železo, hořčík, draslík, fosfor, bílkoviny a další zdraví prospěšné látky.

Kopřiva patří mezi bylinky se silnými detoxikačními účinky. Disponuje také antirevmatickými, antiseptickými i antivirovými účinky. 

Čaj z listů kopřiv je účinným prostředkem proti kašli. Kopřiva rovněž snižuje hladinu glukózy v krvi, což ocení diabetici.  Čaj z listů kopřiv nám může posloužit k detoxikaci těla i oživení metabolismu. Připravíme jej zalitím dvou lžiček pokrájených kopřiv 250 ml vody. Směs necháme přejít varem, potom ji odstavíme a  zhruba 10 minut louhujeme. Scedíme a popíjíme.  Účinným pomocníkem proti jarní únavě je šťáva z mladých vrcholků kopřiv. Vrcholky mladých kopřiv omyjeme a rozmixujeme. Šťávu přecedíme, dochutíme šťávou z citronu a zředíme vodou v poměru 1:1. Získáme osvěžující nápoj, nabitý zdraví prospěšnými látkami.
Mladé listy kopřivy můžeme použít také v kuchyni nejen do nádivek, ale také do noků, těstovin, omelet či bramboráků. Mladé listy se hodí také do zeleninových salátů. Chceme-li konzumovat syrové lístky kopřivy, je třeba nejprve je spařit.
 Spaření totiž zneškodní jejich žahavé chloupky.

Mladé listy kopřivy můžeme použít všude tam, kde používáme špenát, dokonce si z nich můžeme připravit chutnou polévku.  Kopřiva má své využití i v kosmetice. Odvar z listů kopřiv vrací nejen lesk tmavým vlasům a dává tmavší barvu světlejším vlasům. Může nám pomoci také proti padání vlasů. Jako prostředek proti padání vlasů nám může posloužit také tinktura z kopřiv.

Tinkturu připravíme zalitím dvou polévkových lžic čerstvých listů kopřivy 5 polévkovými lžícemi lihu. Směs postavíme na jeden až dva týdny v uzavřené nádobě na slunné místo. Potom přecedíme, zředíme 250 ml převařené vody a masírujeme jí pokožku hlavy.

Léčivé rostliny a sociální sítě

Bylinky. Čaj, Jídlo a zdraví, Poznáte je?, Příroda a zdraví, Rady a tipy, Tipy a návody, Zdraví, Nemůžete se zbavit kašle? Bylinky a přírodní lékárna. Medicina našich babiček!

Devětsil lékařský

Nemůžete se zbavit kašle?

Máte podrážděný celý krk?

Nebo potřebujete pomoct s vykašláváním? Tyto bylinky by vám mohli pomoci.

 Mateřídouška úzkolistá
 Mateřídouška tvoří důležitou součást čajových směsí proti kašli. Pomáhá léčit bronchiální katar, astma, dráždivý i laryngeální kašel. Osvědčila se jako pomocník při chronických stavech, pomáhá také při kašli dětí, neboť výborně odhleňuje.

Čajová směs proti kašli: 5 dílů natě mateřídoušky, 5 dílů listu a květu podbělu, 4 díly listu plicníku, 3 díly květu bezu, 3 díly květu divizny, 3 díly kořene a květu proskurníku, 2 díly květu komonice, 2 díly květu lípy.Směs dobře promícháme, dvě polévkové lžíce bylinek zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme 15 minut v přikryté nádobě louhovat. Čaj osladíme medem a pijeme během celého dne po malých doušcích.
(POKUD PŘIPRAVUJEME SMĚS PRO DĚTI VYPUSTÍME DIVIZNU).

Violka vonná
Violka je využívána při vykašlávání u průduškových kašlů, rozpouští hleny, pomáhá léčit astma a bronchitidu. Bylinka se často využívá ve formě nálevů nebo lihové tinktury. Z květů fialky lze připravit také sirup proti kašli.

Violkový sirup: Hrst čerstvě natrhaných nebo sušených květů spaříme 1 litrem vroucí vody a necháme 24 hodin macerovat. Poté přecedíme, nálev smícháme s 1 kg krystalového cukru a svaříme na hustý sirup. Před koncem vaření přidáme šťávu z jednoho citronu a plníme do lahviček, které dobře uzavřeme. Při kašli užíváme jednu polévkovou lžíci 3krát denně.VHODNÉ I PRO DĚTI OD 3 LET

Máta peprná
 Máta je jasnou volbou proti kašli. Z lístků si můžete udělat peprmintový čaj nebo kloktadlo . Zázvor obecný Pokud vás trápí kašel především z důvodu chřipky a nachlazení, zázvor bude tím pravým lékem. Silné léčivé účinky této bylinky se projeví především v čaji, který si můžete lehce udělat doma.

Zázvorovo-mátový sirup: 3 lžíce nasekaného zázvoru smíchejte se lžící sušené máty. Směs zalejte 4 hrnky vody a přiveďte k varu. Zmírněte plamen a počkejte, než se asi polovina vody vypaří. Pak sirup přeceďte. Nechte ho lehce vychladnout, přidejte hrnek medu a míchejte, dokud se zcela nerozpustí. Celou směs přelejte do uzavíratelné nádoby a užívejte lžičku sirupu každých pár hodin. V lednici můžete sirup uchovávat až 3 týdny.

Plicník lékařský 
Čaj z listů a květů plicníku má široké využití na různé choroby dýchacích orgánů a plic. Usnadňuje odkašlávání, pomáhá léčit zápal plic, kašel, zahlenění plic, astma, záněty průdušek, dokonce i vykašlávání krve při vážnějších chorobách.Plicník se nesmí užívat dlouhodobě, je nevhodný pro malé děti a těhotné a kojící ženy, neboť obsahuje toxické alkaloidy!

Ledňáček a rakytník

Čajová směs na onemocnění průdušek a plic:
Smícháme 1 díl plicníku, 1 díl květů divizny, 1 díl přesličky rolní, 1 díl natě fialky. Jednu polévkovou lžíci směsi zalijeme litrem vroucí vody a necháme 15 minut louhovat. Čaj přecedíme, osladíme medem a popíjíme během celého dne. Růže šípková Čaj ze šípku je vhodný k celkovému posílení organismu, a tak se hodí především při kašli, který zapříčinila chřipka nebo nachlazení. Obsahuje velké množství vitaminu C, a tak vám dodá potřebnou sílu k přečkání tohoto období.Vhodné i pro děti a miminka. Cibule Cibule působí proti onemocnění dýchacích cest, pomáhá proti dráždivém kašli, zahlenění. Je vhodná i k léčbě dětského kašle, neboť její užívání nemá žádné vedlejší účinky.

Cibulový čaj proti kašli: Oloupeme a pokrájíme dvě cibule, vložíme do kastrolu a zalijeme půllitrem vody. Přivedeme k varu a na mírném ohni vaříme asi 15 minut. Poté scedíme, odvar osladíme medem, hnědým cukrem nebo stévií. Čaj můžeme zjemnit trochou mléka a lžičkou másla. Vhodné i pro děti.  Cibulový sirup na kašel a odhlenění: Cibuli nakrájíme najemno, dáme do skleněné misky a přidáme 1-2 lžíce medu. Zamícháme a necháme minimálně půl hodiny odstát. Poté můžeme přecedit, či jen tak lžičkou vybírat šťávu. Užíváme po lžičkách stejně jako jakýkoliv sirup nejlépe každou hodinu.

 Bez černý 
Z bezu využijete každou část: z listů si můžete udělat skvělý čaj na čištění krve, z plodů se dá získat sirup či odvar na tlumení bolesti a čaj z květů je výborným lékem na nachlazení. Pro zmírnění kašle z důvodu oslabené imunity je tak ideální.

Prvosenka jarní-petrklíč Petrklíč příznivě působí na dýchací orgány, uvolňuje a ředí hleny, pomáhá léčit suchý kašel a astma, působí protizánětlivě. Ale pozor-je chráněný.

Čaj na zánět průdušek: Smícháme 5 dílů květu prvosenky, 5 dílů květu podbělu, 5 dílů květu divizny, 4 díly listu jitrocele, 4 díly natě mateřídoušky, 4 díly kořene proskurníku, 4 díly květu slézu, 3 díly natě dobromysli, 3 díly květu černého bezu.
Dvě polévkové lžíce směsi zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme v přikryté nádobě 15 minut louhovat. Přecedíme, osladíme medem a dochutíme citrónovou šťávou. Popíjíme po troškách v průběhu celého dne.

 Echinacea purpurea-Třapatka nachová Třapatka nachová pomáhá při zánětech dýchacích cest a kašli. Lze ji užívat i preventivně. Bylinka bývá součástí čajových směsí, užívá se i ve formě tinktur a sirupů. Jelikož má echinacea velmi silné účinky, je třeba dodržovat správné dávkování.

Podběl lékařský

Podběl

 Čerstvý,nebo sušený medem oslazený nálev z podbělu funguje výborně proti kašli, zejména suchému, protože na sliznici vytváří ochranný slizový povlak, usnadňuje vykašlávání, pomáhá při zánětu průdušek a astmatu.Používá se převážně jako součást čajových směsí, samostatně jen krátkodobě.

Sirup na zánět průdušek: 
Čerstvé listy bylinky omyjeme a pokrájíme(sušený podběl dáváme po hrstkách) . Na dno skleněné nádoby dáme vrstvu listů(nebo hrstku sušeného), zasypeme vrstvou krystalového cukru, poté přikryjeme další vrstvou , opět zasypeme cukrem a postup opakujeme, až je sklenice plná. Necháme slehnout a ještě doplníme. Poslední vrstvou musí být cukr. Nádobu vzduchotěsně uzavřeme a zakopeme na zahradě. Zakryjeme víčkem-nejlépe dřevěným,zahrabeme do hlíny a necháme osm týdnů pracovat. Po uplynutí doby nádobu vykopeme, vzniklý sirup prohřejeme -jen do bodu varu a naplníme do sklenic. Uchováváme v lednici, užíváme denně jednu čajovou lžičku sirupu, či jako sladidlo do čaje.

Tymián obecný 
V minulosti byl tymián nazýván penicilinem chudých, neboť patří mezi nejsilnější přírodní antibiotika. Používá se při léčbě černého kašle, bronchitidy, astmatu, pomáhá léčit horní cesty dýchací, zejména suchý, neproduktivní kašel. Denní dávka tymiánu by neměla přesáhnout 10g! Není vhodný pro děti,těhotné a kojící ženy.
 Čaj z tymiánu: Pro čaj použijte čerstvá snítka nebo dvě polévkové lžíce sušeného tymiánu. Tymián vložte do hrnečku a po zalití vařící vodou nechte louhovat po 10 až 15 minut. Nakonec můžete čaj dochutit medem nebo citronem. Užívejte 2krát až 3krát denně a nejlépe před spaním.

Proskurník lékařský 
Proskurník pomáhá hojit zanícené průdušky při kašli a nachlazení, díky obsahu slizových látek usnadňuje vykašlávání a mírní dráždění sliznice. Doporučuje se při bronchiálním kataru, zápalu plic, černému kašli. Proskurník nikdy nezaléváme horkou vodou ani nevaříme, neboť se účinné slizové látky teplem ničí. Proto používáme macerát - 1-2 čajové lžičky sušeného proskurníku – lze použít kořen, list i květ – zalijeme čtvrtlitrem studené vody, jen lehce přihřejeme a necháme vylouhovat. Poté scedíme a můžeme užívat.

 Potočnice lékařská
 Potočnice známá též pod názvem řeřicha potoční je divoká bylinka rostoucí, jak již sám název napovídá, u potoků. Její listy mají pikantní, štiplavou, příjemně nahořklou chuť.Léčivé látky obsažené v potočnici zkapalňují průduškový hlen a tím usnadňují jeho vykašlávání. Bylinka pomáhá při bronchitidě, kataru průdušek, astmatu i tuberkulóze. Lékořice lysá Lékořice zmírňuje záněty dýchacích cest, výborně odhleňuje, čímž usnadňuje vykašlávání, a tlumí dráždivý kašel.Obzvláště v zimním období je dobré osladit si 2-3x týdně jakýkoliv čaj kořenem lékořice. Je to výborná prevence respiračních onemocnění vhodná i pro děti. Lékořicový čaj: Do hrnečku vložte kořen lékořice a zalejte jej vařící vodou. Nechte 10 až 15 minut louhovat a poté čaj vypijte. Doporučujeme užívat jednou až dvakrát za den.

Jitrocel kopinatý

Jitrocel

 Při vnitřním využití jitrocel tlumí kašel, funguje výborně na zahleněné plíce a průdušky, usnadňuje odkašlávání, uvolňuje hleny. Pomáhá při všech dýchacích potížích způsobených právě zahleněním. Odvar na odkašlávání: 10 gramů listů jitrocele a 10 gramů plicníku lékařského přelijeme půllitrem vroucí vody, necháme cca 10 minut louhovat a přecedíme. Pijeme půl šálku 3krát denně.

Yzop lékařský Yzop má kořenitě kafrový pach a hořkou chuť. Doporučuje se při katarech horních cest dýchacích, v nichž působí antibioticky. Je účinný proti kašli, při záchvatech průduškového astmatu a výborně odhleňuje.

Divizna velkokvětá
Květy divizny uvolňují hleny, pomáhají při zánětu průdušek a hrtanu, mírní dráždění horních cest dýchacích, přidávají se do čajových směsí proti kašli, pomáhají při léčbě astmatu.Není vhodná pro děti do 6 let. Čaj na odhlenění: 1 kávovou lžičku květu divizny přelijeme půllitrem vroucí vody. Necháme asi 15 minut louhovat, poté přecedíme a podáváme. Uvedené množství čaje je na dvě dávky. Nadměrné a dlouhodobé užívání čaje se nedoporučuje.

Mák vlčí
 K léčebným účelům se využívají květní plátky. V lidovém léčitelství je odedávna oblíbeným prostředkem na kašel a to hlavně dětský, odstraňuje nutkání ke kašli, přidává se do čajových směsí na průdušky.

Smrk ztepilý
Z mladých výhonků a jehličí smrku připravujeme čaj, který pomáhá léčit respirační onemocnění. Zlepšuje odkašlávání, uvolňuje a ředí sekret v dýchacích cestách, a to i v nosních dutinách. Smrkové esenciální oleje jsou vhodné k inhalacím.Vhodný i pro děti.

Sirup (med) ze smrkových výhonků: 350 g smrkových výhonků opláchneme, vložíme do hrnce a zalijeme 1litrem vroucí vody. Přidáme šťávu z jednoho citrónu, přikryjeme pokličkou a necháme dva dny odležet. Poté scedíme, do výluhu přidáme 1,35 kg cukru krystalu a vaříme 1-1,5 hodiny. Vaříme na mírném ohni, spíše necháme sirup jen pobublávat. Jakmile sirup zhoustne a získá tmavě hnědou barvu, stáhneme hrnec ze sporáku a ještě horký sirup plníme do vymytých sklenic. Zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru. Sirup užíváme samostatně nebo jako sladidlo do čaje. Smrkové výhonky trháme do poloviny května v délce max. 5 cm!
Pozor-chráněné.

 Lípa malolistá
Čaj z lipového květu je známým a hojně využívaným prostředkem pomáhajícím při dráždivém kašli, zánětu průdušek, zápalech a zahlenění dýchacích cest. Lipový čaj je ideální pít pravidelně a co možná nejdéle. Doporučená dávka je jedna čajová lžička květu na jeden šálek vody.Vhodná i pro děti.

Bedrník větší
K léčivým účelům se sbírá hlavně kořen bedrníku, který však velmi páchne, čímž se ale nenechme odradit. Jeho léčivé účinky tuto malou nepříjemnost mnohonásobně vynahradí. Kořen bedrníku se doporučuje jako pomocník při kašli, protože zvyšuje sekreci sliznic, při zánětu průdušek, pomáhá léčit i katary horních cest dýchacích, celkově zvyšuje imunitu.Léčivé účinky na kašel má i bedrník anýz.

Sléz lesní
Sléz obsahuje velké množství slizových látek, proto se doporučuje převážně k léčbě dýchacích orgánů. Sléz umí hojit podrážděnou sliznici, rozpouští hleny, pomáhá léčit kašel a zánět průdušek. Velmi vhodný je pro děti. Čaj proti dětském kašli: Smícháme 5 dílů listu a květu slézu, 4 díly kořene proskurníku, 3 díly listu kopřivy a 2 díly fenyklu. Dvě lžíce směsi zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme cca 20 minut louhovat. Čaj přecedíme, osladíme medem a pijeme teplý po celý den v častých malých dávkách. V poloviční dávce je tento čaj vhodný i pro malé děti od jednoho roku věku.

Bukvice lékařská
Bukvice kvetoucí karmínově červenými květy roste hojně na celém našem území. V době římského císaře Augusta bývala označována za všelék.Díky svým blahodárným účinkům na dýchací cesty bývá součástí čajových směsí při suchém kašli a vykašlávání krve. Výborně účinkuje také při zánětech plic, zahlenění, v kombinaci s yzopem pomáhá při astmatu.

Jablečník obecný
 Jablečník vám svou ostrou hořkou chutí asi nebude extra při chuti, ale jeho velké množství minerálních látek, silic a vitaminu C přijde vhod při jakémkoliv kašli a nachlazení. Sirup proti kašli: 100 g jablečníkové nati louhujeme 24 hodin v 1 litru studené vody. Nálev scedíme, vylisujeme, získanou tekutinu vaříme s 1 kg cukru do zhoustnutí. Užíváme 3krát denně jednu čajovou lžičku. 3 další pomocníci - Používejte med-nejlépe od včelaře(v supermarketech to není med, ale jen umělá náhražka medu bez léčivého efektu).Polévková lžíce medu 3krát denně a kašel by se měl zmírnit. Určitě jej také přidávejte do bylinných čajů, které výborně osladí,Pozor nedávat do horkého čaje čaj musí být jen teplý,jinak léčivé látky medu budou znehodnoceny. Zkusit můžete i kombinaci s kurkumou přezdívanou jako zlatý med.

Kloktejte slanou vodu
Populárním domácím lékem je i kloktání slané vody. Teplou slanou vodu kloktejte několikrát za sebou, vždy po dobu 15 sekund. Nakonec si ústa vypláchněte čistou vodou.

 Inhalujte páru
Opomíjeným lékem proti kašli je vdechování páry. Pokud takovou páru navíc obohatíte o bylinné oleje jako třeba z tea tree nebo eukalyptu, budete mít po kašli docela jistě!


#Bylinky, Čaj, Jídlo a zdraví, Poznáte je?, Příroda a zdraví, Rady a tipy, Tipy a návody, Zdraví, Léčivé rostliny, 

Poradíte jak na sirup z máty jde to vůbec? Sirup z máty peprné.

Máta peprná celá s květy

Sirup z máty

- 1000 ml vody 1000 g třtinového nebo krystalového cukru 
- 100 g čerstvých mátových lístků.

Vodu s třtinovým cukrem svaříme na hustý tmavý sirup, vsypeme nadrobno nakrájené čerstvé mátové lístky a necháme krátce přejít varem. 

Odstavíme, pevně přiklopíme a necháme hodinu macerovat. Pak sirup přes plátýnko scedíme do láhve.

Naše zahrady v dubnu. Zelenina na trhu. Tak kolik tam stojí?

Za kolik? Zelenina na trhu.

Zahrada v dubnu:

  V průběhu dubna lze vysévat téměř všechny druhy zeleniny, například mrkev, saláty, červenou řepu, hrách. Také pro semena aromatických bylin je duben ideálním měsícem k výsevu, ať již na záhony či do nádob. Vytrvalé druhy, jako je levandule, oregano, tymián, máta, šalvěj a další mohou vytvořit působivou bylinkovou zahrádku. Kopr, anýz, fenykl, naťová petržel či koriandr se hodí na okraje bylinkové zahrádky, na záhony i mezi řádky zeleniny či jako vroubení zeleninových záhonů, neboť ji pomáhá chránit proti škůdcům.

Předpěstované sazeničky rajčat, paprik a lilků přesadíme do větších květináčků po jedné či dvou. Doma v teple nebo ve vyhřátém skleníku vyséváme pro předpěstování sazenic cukety, vodní i cukrové melouny, okurky, a další...

 Do skleníků, kde nehrozí pokles teploty pod 0°C ani v noci, lze přemístit sazenice rajčat, paprik a lilků.

Sirup a čajová směs proti kašli a chrapotu z podběle. Při zdlouhavém kašli a chrapotu by se měl častěji pít během dne horký čaj z podbělu oslazený medem.

Tussilago farfara

Včely a hmyz na jaře nacházejí svou první potravu. Roste pouze v hlinité a  jílovité půdě, je, dá se říci, znakem této půdy.
Jsou to květy, které si můžeme  nasbírat do zásoby na zimu. Můžeme je používat s nejlepším úspěchem pro  jejich schopnost uvolňovat hleny a pro jejich protizánětlivé účinky, zejména  při zánětu průdušek (bronchitidě), kataru hrtanu a hrdla, astmatu, při  zápalech pohrudnice (pleuritidě) , ba dokonce i při začínající tuberkulóze plic.
Při  zdlouhavém kašli a chrapotu by se měl častěji pít během dne horký čaj z podbělu oslazený medem. Později v květnu vyrůstají listy, které jsou  navrchu zelené, na spodní straně stříbřitě bílé. Používáme je na přípravu polévek a jarních salátů, protože  obsahují vitamín C. Jelikož listy obsahují více účinných látek než květy, sbíráme je také, abychom mohli  připravit čaj ze směsi květů a listů.

 Čerstvé umyté listy, rozmělněné na kaši a přiložené na prsa, pomáhají při  každém těžkém onemocnění plic, při růži (rosacea) , při poranění tkání doprovázeném modročervenými otoky,   dokonce i při zánětu hlenových váčků. Léčivé účinky těchto obkladů z kaše jsou obdivuhodné.  Obklady ze silného odvaru listů podbělu se používají proti skrofulózním vředům. Při chronickém zánětu  průdušek (chronické bronchitidě) , provázeném opakujícím se záchvatem, obtížích při dýchání (záduše) ,mají se vícekrát během dne vdechovat páry z podbělu, a to z květů i listů. V krátkém čase se dostaví velká  úleva.

 Oteklé nohy bychom měli častěji koupat v záparu z listů podbělu. Z listů podbělu můžeme  připravit i sirup, který se osvědčil při chorobách plic a průduškových katarech (bronchiálních katarech).   Do hliněného hrnce nebo do sklenice od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu přírodního cukru,   necháme usadit a postupně doplňujeme, až je nádoba plná. Potom dobře zavážeme dvěma či třemi  vrstvami silného pergamenu nebo celofánu a postavíme v zahradě na chráněném místě do jámy v zemi.   Na to položíme desku a celé zasypeme zeminou. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi  týdnech hrnec či sklenici vykopeme a získáme sirup, který jednou či dvakrát převaříme. Vychladlý sirup  plníme do malých sklenic se širokým hrdlem. Tento sirup nás nejlépe ochraňuje v zimě a v době chřipek.   Užíváme ho po lžičkách.  

Těm, kdo trpí astmatem, mají trvalé poškození průdušek (bronchů) a těžkosti po kouření, vynikajícím  způsobem poslouží na jaře dvě až tři lžičky čerstvě vytlačené šťávy z listů, kterou pijeme v masovém  vývaru anebo v teplém mléce. Při zánětu žil si můžeme vyrobit z čerstvých rozmělněných listů a čerstvé  smetany mast, kterou natíráme na zanícené místo a zlehka ovážeme ručníkem. Čerstvě vytlačená šťáva z  listů podbělu, nakapaná do ucha, pomáhá při bolestech v uchu.  

Chceme-li mít čaj, který uvolňuje hleny při kašli (odhlenění) , pak smícháme rovným dílem květ a list podbělu,   květ divizny, nať plicníku lékařského a listy jitrocele. Z této směsi spaříme dvě čajové lžičky v 1/4 litru  vody. Denně vypijeme po doušcích 3 šálky teplého čaje přislazeného medem.

Jaro je tady. Podběl lékařský.Tussilago farfara - Příroda čaruje.

První jarní podběl lékařský

Podběl lékařský má dezinfekční a protizánětlivé účinky. 

Používá se při zánětech horních cest dýchacích k lepšímu odkašlávání a k potlačení zánětů. Užívá se v nálevu, samotný nebo v čajových směsích.
Čerstvé lístky z odvaru se přikládají na spáleniny, oteklé a bolavé klouby a na špatně hojící se vředy.

Má mírný močopudný a antiastmatický účinek. Lidové léčitelství doporučuje obklady z jeho výluhu na záněty žil a obtížně se hojící rány.  Podběl se nedoporučuje vzhledem k obsahu pyrolizidinových alkaloidů k dlouhodobému užívání, ačkoliv je jejich obsah velmi malý a rapidně se snižuje sušením. Samostatně podávaný také není vhodný pro děti a těhotné a kojící ženy.

  Příprava čaje

 Jedna čajová lžička květů a řezaných lístků se dá do čtvrt litru vody. A necháme projít varem, 16 minut vyluhujeme. Pak scedíme. Pijeme pomalu, 1-2 hrníčky denně. Čaj nelze užívat trvale.

Plicník lékařský usnadňuje vykašlávání pomáhá léčbě onemocnění horních cest dýchacích spojených se silným zahleněním působí močopudně působí proti průjmu zvyšuje krevní srážlivost, pomáhá při žaludečním krvácení

Plicník lékařský

Plicník lékařský najdeme na stinných místech a v listnatých lesích, pěstuje se pro okrasu také na zahrádkách.

Květy se zvonkovitými kalichy mají barvu od červené po fialovou a listy této rostliny mají často světlé skvrny.

Rostlina kvete od dubna do května, tehdy také probíhá sběr. Stejně jako plicník lékařský, také plicník tmavý obsahuje léčivé látky především ve spodních listech, nebo v kvetoucí nati. Mezi tyto látky patří například saponiny, třísloviny a slizy.

Využití plicníku lékařského

Mladé listy plicníku se mohou používat jako přísady do polévek, nebo salátů. Pro farmaceutické účinky se však využívá především ve formě nálevu (čaje), nebo jako obklad.

Vnitřní užití

• usnadňuje vykašlávání
• pomáhá  léčbě onemocnění horních cest dýchacích spojených se silným zahleněním
• působí močopudně
• působí proti průjmu
• zvyšuje krevní srážlivost, pomáhá při žaludečním krvácení

Vnější užití

• působí hojivě (například na hemeroidy, tržné a řezné rány)

Vzhledem k obsahu alkaloidů by užívání plicníku nemělo být dlouhodobé, stejně tak se nedoporučuje užívat jej těhotným a kojícím ženám a malým dětem.

Plicník sbíráme koncem dubna a začátkem května.
Uřezáváme celou kvetoucí nať
Suší se ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C.
Uchovává se v dobře uzavřených nádobách.
Plicník obsahuje kyselinu křemičitou (asi 4%), slizové látky, saponiny, vitamín C, třísloviny (asi 10%), allantoin, fytosterin, cukry, cerylalkohol, pyrolizidinové alkaloidy a minerální látky (zejména vápenaté soli).
 
Použití:

• protizánětlivý
• usnadňuje vykašlávání
• regeneruje a hojí sliznice dýchacích cest
• pomáhá při astmatu
• při zápalech plic
• při vykašlávání krve
• působí mírně svíravě
• zevně se používá na krvácející hemoroidy
• regeneruje sliznice po otravách jídlem či chemikáliemi

Plicník obsahuje alkaloidy, proto se nedoporučuje dlouhodobé používání.

Místo do lékárny vyrazit do lužních či listnatých lesů pro česnek medvědí. Bylinku je možné najít také v blízkosti potoků a na úpatích svahů.

Medvědí česnek

Česnek medvědí patří mezi bylinky, které pročistí naše tělo a dodají nám energii.

Tuto bylinku poznáme podle její charakteristické česnekové vůně. Listy česneku medvědího můžeme sbírat od začátku března, někdy dokonce už od konce února, až do května.  V květnu totiž začíná bylinka kvést a její léčebné účinky se postupně snižují.  Po zimě mnozí lidé spěchají do lékárny koupit si potravinový doplněk vitamín C.

Místo do lékárny však stačí vyrazit do lužních či listnatých lesů pro česnek medvědí.  Bylinku je možné najít také v blízkosti potoků a na úpatích svahů. 

Česnek medvědí je bohatou zásobárnou vitamínu C (ve 100 gramech česneku medvědího je obsaženo 150 mg tohoto vitamínu).  Česnek medvědí je také bohatým zdrojem allicinu, látky se silnými antibakteriálními účinky. Vysoký obsah allicinu propůjčuje česneku medvědímu schopnost pomáhat při chřipce, angíně, infekčních průjmech a dokonce i proti kvasince candidě.

 Čerstvé lístky česneku medvědího se hodí do jarních salátů i k dochucení různých slaných jídel.

Sedmikráska chudobka. Přestože lze květy sedmikrásky sbírat od jara do podzimu, bylinkáři je nejraději sbírají spolu s mladými listy časně zjara.

Sedmikráska

Sedmikráska chudobka

Tato známá, nenápadná květinka je ohlašovatelkou jara. Sedmikráska kvete od časného jara do pozdního podzimu.

Není nijak vzácná, najdeme ji na loukách, na okrajích cest i v zahrádkách, kde roste jako plevel.  Naši předci však velice dobře znali účinky této nenápadné bylinky, kterou dnes už jako bylinku sbírá jen málokdo. Třísloviny, hořčiny, saponiny, vitamín C a minerální látky obsažené v sedmikrásce působí velice příznivě na naše zdraví.

Sedmikráska nám může pomoci při nachlazení, kašli, bolestech zubů, poruchách trávení, otocích, kožních nemocech či nehojících se ranách.

Patří také mezi bylinky, které nám dokáží pročistit tělo.  Příznivý vliv na naše zdraví mají nejen květy sedmikrásky, ale i listy, které jsou vhodnou ozdobou jarních salátů.  Přestože lze květy sedmikrásky sbírat od jara do podzimu, bylinkáři je nejraději sbírají spolu s mladými listy časně zjara. V tomto období mají totiž nejsilnější blahodárné účinky na naše zdraví.  Zalitím jedné čajové lžičky čerstvých květů a listů 250 ml vroucí vody si připravíme jarní detoxikační čaj, který naše tělo pročistí po zimním období. Připravený čaj necháme deset minut louhovat, přecedíme a pomalu teplý popíjíme.

  Kdo nemá rád neslazený čaj, může si ho osladit lžičkou medu. Tento čaj je vhodné popíjet i několikrát denně.

Bělotrn modrý

Bělotrn modrý

Bělotrn modrý (Echinops ritro)

 – též označovaný jako kulatý bodlák – roste velmi dobře na rumištích, v příkopech, smetištích, ale velmi dekorativní je i v zahradě, třeba v trvalkových záhonech.
Rostlina dosahuje výšky asi 1,2 m. Je vzpřímená a vytváří ostnité nachově modré kulovité květenství, které vykvétá na vrcholu stříbřitých lodyh. Výrazně členěné listy jsou na spodní straně chlupaté. Na sklonku léta bývají listy bohužel velmi často poškozovány hmyzem a rostlina tak poměrně brzy získává podzimní vzhled. Ozdobné květenství si však bělotrn ponechává přes celou zimu.
Bělotrn je velmi vhodný pro sušení, kulaté bodláky se hodí do všech druhů větších vazeb a často se s ním přizdobují třeba dušičkové dekorace.
Bodláky je možné i barvit, nejčastěji je ve vazbách najdeme zlacené.

 - Rostlina je nenáročná na půdu a pro dobré kvetení vyžaduje slunce, případně polostín.
 - Rostliny se množí semeny nebo dělením trsů.
 - Semena vyséváme v březnu, mladé rostliny pak po jedné vysazujeme na stanoviště koncem května.

Bělotrn modrý a bělotrn kulatohlavý (latinsky echinops ritro, echinops sphaerocephalus) léčí neuralgie, obrny, oční potíže, kardiotonikum. Bělotrn modrý je trvalka - bodlák namodralé barvy s přímou bílou plstnatou, rýhovanou lodyhou a s podlouhlými lyrovitými listy, na kterých jsou jemné ostnovité chlupy.

Bělotrn kulatohlavý Echinops sphaerocephalus
Lidové názvy: ježibaba, bílý trn, římský trn, vlašský trn
Čeleď: hvězdnicovité


Bělotrn kulatohlavý je trvalkou s dekorativním vzhledem zajímavého bodláku. Dorůstá do výšky 0,5 - 2 m. Má silnou, čtyřhrannou lodyhu a tuhé listy lyrovitého tvaru. Listy jsou z horní strany tmavě zelené, pýřité, ze spodní strany šedobílé, s plstnatými chlupy, na okrajích jsou řídce ostnaté.
Bělotrn kulatohlavý je atraktivním bodlákem typickým svými květy. Jednokvěté úbory vytvářejí kulovité hlávky o průměru 5 - 8 cm. Trubkovité květy bělotrnu kulatohlavého mají šedivou barvu. Bělotrn kvete od července do srpna. Plodem je hedvábná, žlutohnědá nažka s chmýrem.
Pozoruhodné květy, které se sušené nezřídka využívají také ve floristice, daly bodláku jméno. Jeho latinský rodový název pochází z řeckých slov ,,echinos" - v překladu ,,ježek" a ,,ops" - ,,podoba".

Bělotrn pochází ze stepních a polopouštních oblastí Malé Asie, střední Asie a jižní Evropy. Postupně však zplaněl i u nás. Najdeme ho v teplejších polohách Česka, také jako medonosnou nebo dekorativní rostlinu v zahradách. Na pěstování není náročný.
Bělotrn roste na teplých a suchých místech, vyhovuje mu kyprá, písčitá hlína s dostatkem živin. Lze ho spatřit v křovinách, suchých příkopech, podél cest, na stráních, v uzavřených lomech nebo také v blízkosti vinic.

V léčitelství se bělotrn využívá především pro obsah alkaloidu echinopsinu (jeho účinky jsou obdobné jako účinky jedovatého strychninu). Vedle toho obsahuje i mastné oleje, hořčiny, glykosidy aj.
Jako droga slouží zejména semena bělotrnu, která se sbírají po plném dozrání na konci léta. Vzhledem k tomu, že při předávkování hrozí vážné nebezpečí, se však doporučují užívat jen předpřipravené tinktury z bělotrnu. Pro vnější použití se uplatňují nejenom semena, ale celá rostlina.

Léčivé účinky bělotrnu

- podporuje vedení nervových vláken, včetně míšních nervů
- obnovuje činnost nervových a mozkových center
- je užitečný při zánětech a poruchách nervů
- je prospěšný při obrnách, svalových atrofiích nebo po úrazech
- pomáhá udržet svalovou hmotu a svalovou hybnost
- mírní bolesti nervového původu
- ulevuje od bolestí hlavy- zklidňuje podrážděné nervy
- je prospěšný při problémech se sluchem
- pomáhá při Alzheimerově a Parkinsonově nemoci- stimuluje činnost srdečního svalu
- zevně léčí kožní záněty

Bělotrn se podává zejména jako tinktura z čerstvých drcených semen, příp. jako tinktura z pupenů, užívá se cca 20 - 40 kapek 2 - 4x denně. Domácí příprava tinktury však není vhodná, protože se nedá dost dobře odhadnout obsah účinných látek a tedy ani dávkování. Bělotrn je přitom třeba užívat s obezřetností. Podává se vždy jen v malých dávkách, kdy stimuluje činnost srdce. Ve velkých dávkách může vést až ke křečím srdečního svalu. Nadměrné množství drogy může vyvolat také podráždění střev.

V lékařství se aplikuje také injekčně - jako roztok nitrátu echinopsinu. Někteří bylinkáři připravují semena bělotrnu i v podobě čajového nálevu.
Bělotrn se rozhodně nedoporučuje podávat spolu s léky podporujícími činnost srdce. Pro jeho výrazné účinky ho také nelze kombinovat s jinými bylinami.
Existuje přes stovku druhů bělotrnu. U nás se setkáváme také s bělotrnem modrým, který se pěstuje pro nezvyklou ocelově modrou barvu květů. Má obdobné léčivé působení jako bělotrn kulatohlavý.

Odvar ze semínek bělotrnu, příp. odvar z celé nadzemní části rostliny nachází vnější využití. Slouží k omývání nebo obkladům zanícené kůže. Lze ho použít i pro koupele při kožních zánětech. Bělotrn pomáhá také při léčbě ekzémů a lupénky.

Léčivky v přírodě. Echinacea purpurea stimuluje imunitu, tvorbu leukocytů, aktivují fagocytózu, podporují činnost sleziny. Je účinná na chřipky, nachlazení, infekce horních cest dýchacích, na virózy, na nemoce močového ústrojí, má antibiotické a detoxikační účinky.

Echinacea purpurea 

TŘAPATKA NACHOVÁ
Echinacea purpurea 

Od Mého dětství zdobily třapatky každou zahrádku, ráda jsem se na ně dívala, jednak pro nevšední barvu a hlavně proto, že květy byly celé léto obsypány hejny pestrobarevnými motýly....
Ani mne nenapadlo, že její domovina je u modrých indiánů a už vůbec mne nenapadlo, že se jedná o úžasnou léčivku.

Třapatka má svůj původ u prérijních indiánů, jejichž šamani tajemství používání této rostliny nikdy neprozradily.
První zmínka o používání je z roku 1739, kdy byla s úspěchem používána při léčbě koní. Zázračně hojila odřeniny a rány způsobené sedlem.

V roce 1852 se třapatka objevuje v americkém lékopise, kdy byla popsána úspěšná léčba syfilidy kořenem.
Již v roce 1887 se začínají vyrábět echinaceové kapky. Třapatka se stala v té době nejpoužívanější bylinou v USA.
Evropa poznala třapatku teprve před 300 lety, ne však jako léčivku, ale jako okrasnou květinu.
Třapatka je vytrvalá bylina, dosahuje výšky 1-1,2m a má mnohočetný kořen. Roste v prériích, houštích otevřených lesích v Louisiane, na severu Ohia, na východě Oklahomy a Texasu.
U nás se jí dobře daří v zahradách, rostlina má ráda lehčí humózní půdu s dostatkem vláhy a vápníku.
Roste jak na slunci, tak i v polostínu.
Dobře se množí semeny i odnožemi.
Kořeny obsahují celou řadu cenných látek – glykosid echinakosin, silice, pryskyřice, inulin, pontosany, vyšší mastné kyseliny, seskviterpenické alkoholy, hořčiny, slizy, třísloviny, fytosteroly, minerální látky – hořčík, fosfor, vápník, draslík, železo, selen, zinek, provitamín A, vitamíny skup B.
Květy jsou méně účinné než kořeny.

Účinky:
Vnitřně – stimulují imunitu, podporují tvorbu leukocytů, aktivují fagocytózu, podporují činnost sleziny.
Echinacea je účinná na chřipky, nachlazení, infekce horních cest dýchacích, na virózy, na nemoce močového ústrojí, má antibiotické a detoxikační účinky.
Echinacea příznivě ovlivňuje zažívací trakt, působí na žaludeční vředy, gastritidy, gynekologické problémy, ale i v oblasti léčby hemoroidů, křečových žil, bércových vředů.
Šťáva z čerstvých květů zvyšuje srážlivost krve.
Zevně: na kožní problémy ve formě masti na lupenku, ekzémy, špatně se hojící a hnisavé rány, proleženiny.

Užití: nejjednodušší je používání kořene ve formě tinktury.
Příprava: Kořeny nakrájené na co nejmenší kousíčky zalít 60% lihem a za občasného protřepání nechat 6 týdnů luhovat.
Poté přefiltrovat, naředit čištěnou vodou na 40% a nalít do tmavé lahvičky.
Preventivně se užívá 3x denně 20kapek, akutně s nastupující chorobou zvýšit dávku na 3x 50 kapek.
Bylinka ve formě čaje je téměř neúčinná.

Lenka, Bylinky pro radost

Křen selský a co o něm víme. Byl jsem také překvapen jakou má sílu, co se o něm ví a my ho používáme jen k ovaru!

Křen selský

Křen selský (latinsky armoracia rusticana, cochlearia armoracia)

- dříve býval křen běžnou součástí jídelníčku, i když si lidé asi nebyli vědomi jeho úžasných léčivých účinků. Pěstoval se na každé zahrádce a byl jednou z mála možností, jak vyrobit pikantní pokrm, protože pálivé papričky a hořčice byly spíš výsadou dalekých teplých krajů nebo honosných tabulí bohatých. Dnes většina lidí při dochucování jídla dává přednost právě hořčici a různým křenovým „konzervám" nebo dokonce kečupu před čerstvě strouhaným křenem.

Léčivé účinky křenu:
Obsahuje vitamín C, B1, B2, B3, E, provitamín A a téměř neuvěřitelné množství minerálních látek, především hořčík, vápník, draslík, železo, fosfor, síru, měď, zinek, chrom. Pro své antivirové a antibakteriální účinky se využívá při chřipce, nachlazení, angíně a zánětu mandlí. Velmi účinně odhleňuje průdušky, léčí chrapot a mírní kašel, povzbuzuje k činnosti žlázy s vnitřní sekrecí a upravuje hormonální systém, detoxikuje játra a rozpouští žlučové kaménky.
Povzbuzuje trávení, čistí střeva a pomáhá obnovovat střevní mikroflóru. Preventivně chrání před rakovinou trávicího ústrojí. Je velmi vhodný v rekonvalescenci po dlouhých nemocech, při sedavém způsobu života, v geriatrii (u seniorů) a používá se i k harmonizaci střevního traktu po antibiotikách, kdy dokáže doslova nastartovat správné trávení a upravit střevní mikroflóru, což přispívá ke zlepšení vstřebávání živin a celkové tonizaci celého těla. Zevně se používají „křenové placky" na revmatické a neuralgické bolesti (bolesti kloubů, ischias, ústřel), nebo na omrzliny, ve kterých dokáže znovu rozproudit krevní oběh.

 Sirup z křenu, křenový sirup:
 obvykle se uvádí recepty na sirup s cukrem - oloupaný křen nastrouháme a v misce zasypeme cukrem, ve chvíli, kdy se utvoří šťáva, užíváme po lžičkách při kašli. Tento sirup asi bude vhodnější pro malé děti, protože má jemnější chuť, ale u větších dětí a dospělých dávám přednost variantě čerstvého křenu s medem. Nastrouháme křen, přidáme stejné množství medu, promícháme a uchováme v uzavřené nádobě v lednici. Užíváme 3x denně kávovou lžičku při chřipce, nachlazení a zahlenění, je to ale i výborné tonikum v rekonvalescenci, v geriatrii nebo při sedavém způsobu života.

Směs na chrapot z křenu, medu a žloutku:
připravíme ji z jedné lžičky křenu, jedné lžičky medu a vmícháme vaječný žloutek. Užíváme po kávových lžičkách každou hodinu až do vymizení potíží.

Křenové víno je vynikající (a docela chutný) způsob na rozpouštění žlučových kaménků. Strouhaným křenem zaplníme cca 1/5 litrové láhve, doplníme červeným vínem a necháme 10 dní za každodenního protřepání vyluhovat. Slijeme a užíváme první 3 dny kávovou lžičku 3x denně, při dobré snášenlivosti zvýšíme na polévkovou lžíci 3x denně. Doba léčby je minimálně 30 dnů.

 Křenová placka - smícháme 3 díly křenu, 5 dílů mouky, 1 díl sádla, natřeme na plátno a přes plátno (ne na holou kůži) přiložíme na postižené místo. Necháme působit pouze 15-30 minut. Křen silně dráždí kůži i nervová zakončení, uvolňuje „zablokované" nervy při ischiasu a dalších neuralgiích, zvyšuje prokrvení a tím mírní bolesti kloubů. Nesmí se ale nanášet přímo na pokožku, mohly by se objevit puchýře a vyrážky.

Čekanka má modrý květ a kvete od července do října a najdeme ji kolem cest, silnic, u lesů, na lukách i stráních.

Čekanka

ČEKANKA 
Letní bylinka, milující sucho, vysoká až 1m zaujme kolemjdoucího svou nádherně modrou barvou. 
Odstíny květů se mohou lišit od bílého zbarvení až po světle růžovou. 
Čekanka kvete od července do října a najdeme ji kolem cest, silnic, u lesů, na lukách i stráních.
Název čekanka je prý od dob, kdy modrooké dívky smutně očekávaly, až se jim milý vrátí z vojny.
Čekanka bývala vždy velice cennou léčivou bylinou.
Z čekanky sbíráme za pozdního odpoledne květy.
Největší léčivou sílu má ovšem kořen, dorůstající délky až 30cm – který sbíráme brzy na jaře nebo na podzim.
Kořen řádně umyjeme, nařežeme na kousky a sušíme na dobře větraném místě nebo při umělé teplotě do 50 °C.

Kořen čekanky obsahuje inulin – který funguje jako sladidlo /je o 30% silnější než sacharóza, rozpouští se v teplé vodě/, glykosidickou hořčinu intybin, silici, cholin, třísloviny, argidin, slizy, manit, a minerální látky.

Působení:
- Podporuje chuť k jídlu
- Působí močopudně, na močové kaménky, ledvinové
kaménky, žlučové kaménky
- Na záněty močových cest
- Na záněty v zažívacím traktu, játra, žlučník
- Podporuje činnost srdce
- Květ na záněty spojivek
- Na onemocnění sleziny

Z nastrouhaného, praženého kořene čekanky se připravují nápoje jako náhražka kávy - cikorka

Lenka 

Řepík lékařský. Sbírá se celá kvetoucí nať, která se nechá usušit.

Řepík lékařský

Je třeba žít ve shodě s přírodou  Horatius
VIVERE NATURAE CONVENIENTER OPORTET 

ŘEPÍK LÉKAŘSKÝ

Začíná kvést řepík lékařský.
Je to bylinka, kterou lze použít na záněty všeho druhu.
Sbírá se celá kvetoucí nať, která se nechá usušit buď zavěšená v tenkých svazcích, nebo nastříhaná na sítech.
Historie používání řepíku sahá daleko do lidské minulosti, kde krom léčení byl používán v magii na odhánění duchů a ochranu před negativní energií.
Ve středověku se používal, vařený v mléce, na mužskou potenci.
Moderní bylinkářství ho doporučuje:
- na záněty ledvin a močového měchýře
- na záněty jater
- na žlučníkové potíže
- na zklidnění střev
- na vyplachování úst při aftech

Je to velice zajímavá a účinná bylinka.

 

Bylinky ty naše krásné bylinky. Lipový květ. Lipový nápoj. Marmeláda. Med z lipového květu. Sirup. Likér z lipových květů.

Lipové květy

LÍPA

přidávám několik receptíků z lipových květu pro inspiraci.

Osvěžující lipový nápoj:
Do 2lt džbánku pramenité /nebo šungitové vody/ vložit 15 lipových květů, 1 snítku meduňky či máty, půlku citronu nakrájeného na plátky, z 1 citronu šťávu, 5 lžic sirupu /meduňkového, lipového, kopřivového, pampeliškového/, led

Lipová marmeláda s citronem:
100 čerstvých lipových květů zalít
750 ml převařené vody a nechat v chladu 3 dny.
Třetí den scedit, přidat šťávu ze 2 citronů,
200 g želírovacího cukru a vařit 1 minutu, poté přidat 200g krystalového cukru a vařit cca 7 minut. Teplé nalévat do sklenic, uzavřít a položit dnem vzhůru.

Lipová marmeláda s pomerančem a skořicí:
100 čerstvých lipových květů zalít
750 ml převařené vody a nechat v chladu 3 dny.
Třetí den scedit, přidat šťávu ze 2 citronů,
200g želírovacího cukru a vařit 1 minutu, poté přidat 200g krystalového cukru a vařit cca 7 minut. Teplé nalévat do sklenic, uzavřít a položit dnem vzhůru.

Cukrový med z lipového květu:
100 čerstvých lipových květů, 1 citron pokrájený na kolečka povařit v 0,75lt vody 10 minut a nechat do druhého dne. Druhý den scedit, přidat 1,5kg cukru a vařit do zhoustnutí. /Pro zvýraznění chuti můžeme přidat skořici/

Lipový sirup:
2 hrsti lipových květů zalít 2lt vody a nechat přes noc.
Ráno scedit, přidat 1kg třtinového cukru a povařit 20 minut.
Přidat šťávu z 1 citronu a povařit 5 minut.
Horké naléváme do lahví a uzavřeme.
/Sirup vydrží půl roku, když ho uskladníme na chladném místě, pokud chcete konzervovat, přidejte 10g kyseliny citronové/

Lipové bonbóny proti kašli a nachlazení:
Připravíme si malé množství silného lipového čaje /budeme potřebovat 2 lžíce/.
120g medu vaříme se 100g třtinového cukru, šťávou z půlky citronu a 2 lžicemi lipového čaje tak dlouho, až začne tuhnout /kápneme lžíci hmoty na talířek/. Pak vše vylít na namaštěný plech a krájet nožem na malé kostičky. Uložit do lahve a uzavřít.

Likér z lipových květů:
Do závitové /1lt/ lahve vložíme čerstvé lipové květy, zalijeme 80% konzumním lihem k hrdlu a uzavřeme. Necháme 2 týdny, poté přecedíme, přidáme 700g medu a 1/4lt převařené studené vody. Smícháme a slijeme do lahví.
Likér je vynikající na nachlazení a kašel.
a samozřejmě lipový čaj....

Ať se vám vše podaří
Lenka

Heřmánek pravý. Heřmánek ničí stafylokoky, streptokoky, je dobrým pomocníkem při angíně, zánětech hrtanu, ale pomůže i při chorobách močového měchýře.

HEŘMÁNEK PRAVÝ (Matricaria recutita)

Heřmánek pravý

Sbírají se květy za slunného počasí, nejlépe kolem oběda (na koupele lze použít i nať). 

Má protizánětlivé, hojivé účinky. zmírňuje křeče a je obecně prospěšná útrobám. Působí také potopudně a uvolňuje křeče. 

Heřmánek ničí stafylokoky, streptokoky, je dobrým pomocníkem při angíně, zánětech hrtanu, ale pomůže i při chorobách močového měchýře. Já na heřmánek nedám dopustit při žaludečních obtížích i kocovině .
Obsahuje především silici s chamazulenem, bisabolem, dále flavonoidy a další doprovodné látky.
Dnes jsem sbírala květy na heřmánkový olej. Jeho výroba je snadná.

 Do sklenice volně nandáte květy, a zalijete kvalitním olejem (olivový, konopný....dle vlastního výběru). Necháte pár týdnu vyluhovat na teplém místě, občas protřepete, poté slijete. Tento olej je vhodný na choroby kůže, oděrky, nebo jen tak na suchou pleť. 

A co je důležité, je vhodný i pro děti.
Příště vyrobím i mastičku, ale zatím jsem neměla tolik kvítků. Ta výborně léčí popáleniny, a hojící se rány. Eliminuje totiž tvorbu jizev. Koupele z heřmánku prospívají vlasům i pokožce.

Největší část květů suším na čaj.

Zdroj: sociální sítě bylinky jsou naše

Léčivé rostliny.Heřmánek jeho účinky podle komunity sociálních sítí.Heřmánkový čaj se používá po staletí v tradiční medicíně proti úzkosti, depresi, nespavosti, pro úlevu od bolesti, jako protizánětlivý a protiplísňový prostředek.

Heřmánkový čaj

Bylinky

Heřmánek je vysoce toxický pro buňky rakoviny prsu: U esenciální oleje z heřmánku bylo ve studii prokázáno, že zabíjí až 86% buněk karcinomu prsu spuštěním programované buněčné smrti.
Heřmánkový čaj se používá po staletí v tradiční medicíně proti úzkosti, depresi, nespavosti, pro úlevu od bolesti, jako protizánětlivý a protiplísňový prostředek (zabíjí kvasinky jako je Candida).
Nyní ale vědci zjišťují, že heřmánek může také pomoci v boji proti několika typům rakoviny, včetně rakoviny prostaty, rakoviny plic, leukémie a jiné.

Proč je heřmánkový čaj tak zdravý? je to způsobeno tím, že je velmi bohatým zdrojem silného protinádorového flavonoidu zvaného apigenin, jenž je jinak těžké získat z naší stravy (petržel, oregáno a celer jsou také dobré zdroje).

Jeden šálek heřmánkového čaje obsahuje asi 2 mg apigeninu, což je čtyřikrát více než průměrný denní příjem u evropských a amerických dospělých! A ano, tato úroveň může být rozdíl v riziku rakoviny.

Jedna studie v Řecku zjištila, že za každý další 0,5 mg apigeninu užitého ženami, jejich riziko rakoviny prsu kleslo o 17%.

Studie na lidech potvrzují, že heřmánek může zmírnit depresi, zlepšit spánek, a co je dost neuvěřitelné, způsobit pokles hladiny inzulínu, inzulínové rezistence, LDL cholesterolu a triglyceridů u dospělých s diabetem typu.

Poznámka: o heřmánku nelze pochybovat je prověřen staletím zkušeností našich babiček...ale odkaz na jakési studie na facebooku nehledejte!

Zdroj: sociální sítě (bylinky)

Květy na louce před posečením. Léto se blíží. Poznáte o kterou kvetoucí rostlinku jde?

Rozkvetlá louka a modré květenství neznáme?

Zběhovec je vytrvalá bylinka, kterou můžeme bez problémů vysadit do bylinkového záhonu. 

Přežívá teploty i pod -25 stupňů. Je velmi dekorativní i pro svůj vzhled - tmavé hnědo zelené listy mimořádně vyniknou ve společnosti jiných světlých rostlin. Také velmi krásně kvete modrofialovým květem, který přitahuje včelky.

Zběhovec pomáhá při zánětlivých onemocněních dýchacích cest, astmatu, proti kašli a chrapotu, a také při bronchitidě. Je to jedna z mála bylin, která pomáhá při ztrátě hlasu způsobené zánětem hlasivek, nebo silným prochladnutím. Bylinka podporuje tvorbu žluči, zlepšuje trávení a léčí zatvrdlá játra. Droga také mírně snižuje krevní tlak, mírně uklidňuje, je mírným antirevmatikem. Používá se zevně ve formě mastí nebo koupelí na podlitiny či jiná zranění končetin.
Podává se nejčastěji ve formě nálevu, 2x až 4x denně.

Obsahuje třísloviny, barviva, hořčiny, organické kyseliny, minerální látky, taninové substance, éterické oleje, kaučuk a organické soli. Zběhovec nemá žádné vedlejší účinky, proto jej můžeme užívat bez omezení.

Ze zběhovce, medu a kamence se také vyráběla tinktura pomáhající při bolestech úst. Léčivý je i nálev ze sušených listů, snižuje krevní tlak a zastavuje vnitřní krvácení.

Kvetoucí léčivky v červnu a jejich léčivé účinky.

Divizna velkokvětá

 V červnu se dá sbírat hodně zajímavých bylinek:

Borůvka brusnice - listy - na zánět moč. měchýře, podp. léčbu cukrovky a kožní vyrážky
Bříza bělokorá - listy (mladé) - močopudný prostředek, při dně a revmatismu
Bez černý - květ - nachlazení, horečnaté onemocnění dýchacích cest, nadýmání
Divizna velkokvětá - květ - kašel, zánět průdušek, zahlenění, chrapot
Heřmánek pravý - květ - průjmy, záněty moč. cest, potopudný prostředek, rány, vyrážky, kloktadlo pro nemoci dutiny ústní
Hluchavka bílá - květ - nepravidelná menstruace a výtok, při nepravidelné stolici
Jahodník obecný - list - nemoci ledvin a ledvinové kameny, hemeroidy a zápach z úst
Kontryhel obecný - nať - při sliné menstruaci, přechodové potíže, výplach nosu při silné rýmě nebo krvácení z nosní sliznice
Kopřiva dvoudomá palčivá - list - močopudný prostředek, při revmatismu, otoky, podpůrná léčba cukrovky, choroby jater a žlučníku, očistná kůra
Lípa velkolistá srdčitá, malolistá - květ - horečnatá onemocnění z nachlazení, ledviny, močový měchýř, migrény
Líska obecná - list - na kožní vyrážky a hemeroidy - koupele, zastavuje krvácení Lnice květel - nať - nemoci dýchacích cest, kožní vyrážky, vředy, hemeroidy

Keř hlohu patří mezi léčivky.Zklidňuje nervovou soustavu a pomáhá i při migrénách a nespavosti.Hloh obecný.

Hloh obecný - květy.

Hloh obecný – bylinka na srdíčko a tlak.

 
V sobotu jsem natrhal a naložil dvě sklenice na tinkturu. Hloh je bylinka, která příznivě snižuje tlak, mírně působí na hormonální i nervový systém.

Návod na výrobu tinktury:

sbíráme čerstvé květy i s listy, vložíme do sklenice se závitem a zalijeme 60% alkoholem.
Necháme 3 týdny louhovat, poté slijeme.
Užívá se 2x denně 20 kapek

Bylinku lze usušit a použít ji do čaje na snižování tlaku.

Hloh list a květ 20g
srdečník 10g
kopretina řimbaba 10g
řebříček 15g
levandule 15g
čaj popíjíme 3x denně po dobu 1 měsíce, poté uděláme 10 dní pauzu a zopakujeme.

Keř hlohu patří mezi léčivky, u nás se vyskytuje cca 13 druhů hlohu, nejrozšířenější je hloh obecný.
Najdeme ho na stráních, v parcích, zahradách, na okrajích luk.

V květnu se sbírají květy s listy, později i plody.
Při sběru se buď odštipují celé trsíky květů, nebo se sbírá květ spolu s listy.
Bylinka obsahuje vitamíny A a B, aminopuriny, které se používají k regulaci krevního oběhu, karoteny, třísloviny, flavonoidy, saponiny a triterpenické kyseliny.

Hloh se používá na léčení srdečních potíží a problémy s krevním oběhem. Stimuluje prokrvení srdečního svalu, zlepšuje průchodnost cév a tepen, zlepšuje prokrvení celého těla, snižuje vysoký krevní tlak, pomáhá při arytmiích a angině pectoris.

Zklidňuje nervovou soustavu a pomáhá i při migrénách a nespavosti.
Hloh není toxický, proto se může používat dlouhodobě.