 |
| Jiří Suchý a Jiří Šlitr Na videu Jiří Suchý Na shledanou. |
je český divadelník, textař, básník, spisovatel, skladatel, hudebník, grafik, výtvarník a sběratel. Spoluzakladatel Divadla Na zábradlí a Semaforu, bratr Ondřeje Suchého. Spolupracoval s Miroslavem Horníčkem, Ivanem Vyskočilem, později vytvořil autorskou dvojici s Jiřím Šlitrem.
Po Šlitrově smrti se jeho hlavním divadelním partnerem stala Jitka Molavcová.
Jiří Suchý se narodil v roce 1931 a až do roku 1936 žil v Klatovech, od roku 1936 žije v Praze. Ve filmu se poprvé objevil již v roce 1944, kdy jako kompars hrál jednoho z vystupujících z tramvaje ve filmu Sobota. V roce 1947 začal pracovat jako grafik v reklamních ateliérech Propagační tvorba, kde se seznámil s Viktorem Sodomou. Ten spolu se svou manželkou Vlastou hrál pro své kolegy písně převzaté ze západního rozhlasu (např. Johnny Ray, Elvis Presley), někdy se soukromě scházeli i v závodním klubu Reduta na pražské Národní třídě. Jiří Suchý spolu s ním vymýšlel první privátní rozhlasové programy.
V letech 1952-1954 byl Suchý na vojně ve Slaném, kde zakresloval mapy a při tom poslouchal Mnichovský rozhlas a psal texty na odposlechnuté melodie (dochovaný text Potkala ryba papouška později nazpívala Ljuba Hermanová). Poté se Jiří Suchý věnoval především divadlu, nejprve působil v Redutě, poté spoluzaložil Divadlo Na zábradlí. V roce 1959 založil spolu s J. Šlitrem divadlo Semafor, kde působí dodnes. Toto divadlo se stalo značně populární, což vedlo k řadě problémů, které vyvrcholily po Suchého podpisu 2000 slov, který později odmítl odvolat. Po roce 1989 se stal opět ředitelem Semaforu.
Z archivních dokumentů Ministerstva vnitra plyne, že Suchý byl v letech 1987 až 1989 důvěrníkem StB. Podle nálezu Ústavního soudu nelze dokázat, že lidé z kategorie „důverník“ spolupracovali s komunistickou tajnou policií vědomě. Detaily o Suchého stycích s StB obsahoval jeho spis, ten byl však koncem roku 1989 skartován, sám Jiří Suchý důvody svého vedení v seznamech objasnil v knize Inventura v roce 2000. Zdroj: cs.wikipedia.org
Jedna z nejlepších písní z filmu Zločin v šantánu, který v roce 1968 natočil Jiří Menzel jako svůj třetí celovečerní film podle scénaře, na němž spolupracoval s Josefem Škvoreckým a Jiřím Suchým. Černá detektivní komedie se odehrává v kabaretu Tartaros, kde se jednoho večera ztratí perlový náhrdelník, který zpěvačce Claře Regině (Eva Pilarová) daroval její ctitel, jinak ministr spravedlnosti (Vlastimil Brodský). To by ho mohlo velmi zkompromitovat...
