 |
| Hotová velikonoční sekaná láká vůní i chutí |
Komentář: Některé ovšem nejsou to pravé a ani barva a chuť není správná. Pokusím se dát dohromady několik receptů, neboť se mi nepodařilo získat ty nejlepší utajované a skryté recepty na pytlíku od mouky co mají dnešní kuchařky (pokud to nevyhodily a neodešly do Prahy) od prababiček schované a pečlivě osobně střežené... Jsou vyhledané odněkud jen na svátky velikonoc...
Jsou ještě z doby, kdy se udilo v komíně a koláče (mazance) se pekly v domácí peci. Recepty bez uzeného nejsou pravá velikonoční sekaná (ani ty s omezením vajíček) nebo s telecím (to na venkově nebylo)
Tele se nezabíjelo. Bylo dost vajíček a uzeného. Nakládalo se na uzení vepřové ze zabíječky.
Na venkově na jaře bylo vajíček dost (všude kdákaly a snášely slepičky) Naložené vepřové maso se právě udilo v komíně maso a často jedlo ještě teplé uzené po vyndání s háky z komína. Ta chuť! Kdo neochutnal, neví o čem je řeč...
Varianty receptu (vždy obsahují kopřivy nebo jiné zeleniny co dala zahrádka)
Velikonoční sekaná
Suroviny:
Je známá ve všech našich krajích, odlišný však bývá jen název: nádivka, sekanka, sekanina, hlavička, zlatá buchta, dechánek. Vždycky je však spojena s množstvím mladých kopřiv, "vopichu" - libečku a opence (jarní zelinky viz poznámka *). Sekaná měla obsahovat pět druhů masa. Nesměly však chybět uzené (především domácí z komína ne z masokombinátu!) a slaninka, na Uherskobrodsku též klobása.
Postup:
Připravíme si kousek uzeného se slaninou a stejné množství vepřového masa. Pomeleme na masovém strojku se dvěma houskami předem namočenými ve smetaně. Počítáme s celkovou hmotností masa 1 kg. Do strojku dáme 5 stroužků česneku, 1 cibule, popřípadě domácí klobásu. V míse do směsi vmícháme 2 vejce a 2 až 3 žloutky, sůl, mletý pepř podle chuti a dvě hrsti kopřiv, libečku, opence, pažitky a petrželky. Prohněteme rukou, případně přidáme trochu krupice, je-li těsto moc řídké. Pečeme v pekáčku vymaštěným sádlem. Upečené vyklopíme na plochou mísu.
* * Poznámka a vysvětlivky:
Mezi nejoblíbenější jarní „zelinky" patřily kopřivy, pampeliška, sedmikráska, čekanka, jetel, jitrocel. Hospodyně je rozsekala do polévek, udusila jako špenát, ve směsi s vejci a moukou z nich připravovala speciální velikonoční jídlo, kterému se říkalo hlavička nebo nádivka (vlastně jakýsi zapékaný svítek). Bylo hlavní přílohou k jehněčímu nebo kozlímu masu na Boží hod velikonoční. Mimochodem, ke kořenění tohoto obětního zvířete se používal další jedlý plevel, penízek rolní. Také posilující polévka z kopřiv je výborná a jednoduchá: stačí mladé žahavky uvařit ve vodě a krásně zelený vývar osolit a rozšlehat do něj vejce.
Další varianta (ta je jihočeská venkovská originální a velmi dobrá zkuste!)
Velikonoční nádivka "hlavička"
½ kg vařené vepřové plece
¼ kg uzeného vařeného masa
¼ litru mléka
7 vajec
7 rohlíků (nebo 1 veka)
miska nasekaných kopřiv
pro chuť další jarní bylinky
sůl
pepř
máslo na vymazání zapékací nádoby
Rohlíky nakrájíme na kostičky. Oddělíme vaječné žloutky od bílků. Žloutky rozšleháme s mlékem a zalijeme pečivo. Necháme vsáknout. Uvařené maso pokrájíme nadrobno. Všechny bylinky nasekáme. Kopřivy před přípravou nejprve spaříme horkou vodou. Namočené pečivo osolíme, opepříme a vmícháme maso i bylinky. Ušleháme tuhý sníh z bílků a lehce ho vmícháme do připravené nádivky. Zapékací nádobu dobře vymažeme máslem, rovnoměrně rozprostřeme nádivku, na povrch můžeme položit několik plátků másla a předehřáté troubě upečeme dozlatova. Je výborná teplá i studená.
Tip - special home (domácí): kdo má uzené z udírny... část ochutnat na plátky hned a nesemlít vše, ale nakrájet na kousky (kostičky), které přidáme vcelku tak, aby byly vidět v sekané i navrchu...to je chuť i bašta teprve!
Tuto recepturu bych upřednostnil přátelé, jistě poznáte důvod...
Dobrou chuť! Veselé svátky velikonoční...vinšuji!
