Do pytle! Medicínský humor skvěle napsaný. Tentokrát z oboru alternativní medicina.

Plaváček na rybách

Pravdivý pohled pod roušku odbornosti alternativních léčitelů

Svěřím se vám se svým pohledem na alternativní léčbu. Vzdělaní mudři mi vůbec nepomohli, a tak jediná naděje na zbavení se problému byla možnost vyzkoušet nějakého šikovného léčitele. Následující životní zkušenost mě stála tisícovku, což nejsou zas tak velké peníze. Ostatně – posuďte sami. Vše řečené je absolutní pravda.

Už jsem si vážně nevěděla rady. Má téměř sedmiletá ratolest Jindřiška pořád nezvládala vyslovit písmenko „er“ a navíc dodnes děsně šišlá. Doktoři tomu říkají patlavost a prý jsou na vině počítače. Ten jsem jí zatrhla, ale nelepší se to, ačkoliv jsem do ní denně hučela a učila ji správnou výslovnost. V základní škole se jí ostatní parchantíci posmívají. Volají na ni ráno po příchodu do třídy: „Šišla pšišla!“ Vystřídala jsem spoustu logopedů a výsledek byl nula.

Nakonec jsem v jedné z alternativních skupin požádala o radu. Sešla se spousta nesmyslných rad a pitomostí, jak už to tak bývá, ale nakonec jsem byla doporučena k nějakému léčiteli velmi zvučného jména. Traduje se, že dokonce odnaučil ráčkovat i svého psa a čtyři andulky. Nebyl vůbec levný, ale za pokus nic nedám, usoudila jsem a vyrazila.

Plaváček fotografuje

Půl hodinky jsem s dcerkou strávila v předpokoji, než na nás přišla řada. Přítomná recepční se nudící se dítě snažila zabavit, ale vzdala to poměrně záhy po nevinném dotazu: „Jakpak se jmenuješ?“ Pohotová odpověď „fíkají mi Jindfiška“ ji zřejmě konsternovala, a tak do odchodu předchozího klienta další konverzační pokusy vzdala.

„Můžete jít dál,“ prohlásila po chvíli a podezřívavě na mě pohlédla. "Léčitel vás přijme."

Zaklepala jsem na dveře, ozvalo se tlumené „Dále!“ Vešly jsme s dcerkou to útulné ordinace, kde si za masivním dřevěným stolem hověl uhlazený pán vyššího věku. Brýle se zlatými obroučkami mu dodávaly na vážnosti. Nebyl z levného kraje, ale na první pohled vypadal, že těch tisíc korun bez DPH za hodinu jeho drahého času bude stát. Pohodlně se opřel, pohlédl na nás, a položil otázku:

„Doblý den, co vás plosím tlápí? Plý fifláte?“

Se vší svou rodičovskou autoritou jsem se ohradila: "Já? Já nefiflám, to dcela Jindfiška fiflá!".

A zase Plaváček.