 |
| Talovín zimní |
Jeho kvítky vyrážejí s prvními paprsky přibývajícího sluníčka uprostřed ostrůvků tajícího sněhu.
Květy talovínu jsou celé voskově žluté a skládají se z šesti okvětních lístků soudkovitého tvaru a shluku stejně žlutých tyčinek uprostřed. Dělený květ podpírá brčálově zelený přeslen složený z odstávajících listenů čárkovitého tvaru, které „jako krejzl na krku urozené dámy“ podtrhují jeho něžnou krásu. Dlanitě vykrojované a bohatě členěné listy již obvykle uniknou naší pozornosti, většinou se totiž objevují až po skončení květenství.
Talovíny vyrůstají z hlízek a dosahují do poměrně malé výšky 5 až 15 cm. Plody se semeny mají tvar stopkatých měchýřků, uspořádaných ve tvaru kalíšku, který svým tvarem může při troše fantazie připomínat tulipán.
V přírodě se talovíny vyskytují ve dvou druzích v jižní Evropě a v dalších šesti druzích ve střední Evropě a východní Asii. Například v Řecku se můžeme setkat s talovínem Eranthis ciliata, který kvete o něco dříve a pod květem má jemně dělený list.
Obvykle od února do března, za příznivých podmínek se však s kvítky talovínu můžeme setkat již v lednu.
Jako většina jarních rostlin jsou i talovíny jedovaté. Především hlízy, ale i ostatní části rostliny obsahují srdeční glykosidy scilladienolidového typu, a proto mohou způsobit otravu projevující se zvracením, průjmem, poruchami tepu nebo dušností.
Talovínům se dobře daří na polozastíněných stanovištích, kde je humózní neutrální nebo mírně alkalická půda. Ta má být dostatečně hluboká a trvale vlhká, přílišné sucho a ostré sluneční paprsky poškozují listy. Žádnou zvláštní péči tyto rostlinky nevyžadují, ale přesto jim prospěje, když čas od času překryjeme jejich stanoviště slabou vrstvou kompostu nebo listovky.
Talovíny se snadno množí ze semínek, které se nejlépe ujímají na podzim. (Často se bez našeho vědomí rozmnožují i samovýsevem.) V takových případech si ovšem na první kvítky budeme muset počkat až čtyři roky. Většina drobných zahrádkářů dá proto přednost nákupu hlízek, které vysadí na začátku léta nebo podzimu 5 a 10 cm od sebe a do hloubky 5 cm. Vzrostlé trsy lze s úspěchem množit dělením hlíz.
Talovíny zimní se dobře vyjímají ve skalkách, vysazují se ovšem i pod korunami stromů a keřů nebo poblíž křovin. Jejich stín jim nevadí, protože brzo zatahují a během léta budou potřebovat spíše ochranu před sluncem.
Často se vysazují v blízkosti sněženek, bledulí a šafránů, jejichž barvy se příjemně doplňují.
Zdroj: encyklopedie rostlin
