 |
| U.S.A. Jeep pro osvobození a svědomí člověka Veteran Car Club |
Po ránu když jsem si četla v příspěvcích, tak jsem se zamyslela nad pláčem advokátů, jenž se jim jeví argumentace soudců jako lživá a jsou zarmouceni nad touhle skutečností.
Aplikace práva do spravedlnosti, nebo opačně, ale nezávisí od soudců, ale politiků - poslanců, jenž právo aplikovali do systému.
Svědomí právníka - státního zástupce, soudce, se tedy odvíjí od daných skutečností a jejich výkladu. Pojetí svědomí jako soudce aplikujícího mechanicky obecný zákon na případ, který mu byl předložen k posouzení a pojetí zákona jako nátlakového činitele pro nedospělé svědomí, které by bylo jeho pouhou ozvěnou, bylo vystřídáno pojetím, podle kterého svědomí formuluje svůj soud s jistou tvořivou samostatností nikoliv v smyslu minimalistické netečnosti vůči objektivním normám, ale v smyslu optimalizace při zaměření člověka na dobro.
Na jedné straně totiž platí, že zákon nedokáže zmapovat všechny možnosti a žádoucnosti přítomné chvíle, na druhé straně si svědomí nereflektovaně a bleskově vybavuje v paměti zkušenosti, rady nepopulární, ale důležité, příkazy, na jejichž podkladu tvoří svůj názor na cenu zamýšleného jednání. Představa svědomí, které by bylo skutečně autonomní, nezávislé na minulém i přítomném vlivu, který se leckdy uplatňuje velmi autoritativně, je iluzí. Naopak, svědomí ovšem užívá cenné opory předem daných norem se služebnou funkcí, bez kterých by byl mravní život nemyslitelný. Také normy jsou jistým druhem zevní milosti.
V historii člověčenství se lidičky upínali na Boží spravedlnost-Boží mlýny.
Ale tahle instituce souvisí s vyšší spravedlností, která je zahlcena kauzami, jenž vznikaly v průběhu lidstva. Uspokojení, tedy jedince, jenž se dostal do soukolí lidského práva, tedy ne spravedlnosti, je zdlouhavá a někdy nestačí, ani stovka generací, aby dostal zadostučinění. Co s tím?
Lidské svědomí, je taky aplikace, která je vlastně duchovní cesta srdce a proto ptát se jej je povinností všech co jsou účastni na kauze.
Hmmm, ale to je ideálním stavem, protože v procesu je hra o obžalovaného, který může lháti ve všem a jeho obhájce podle zákona jej v tom podporuje. Tedy hraje se o svědomí soudce, případně i státního zástupce.
Což je podle podkladů dodaných policii, které můžou býti účelové, taky lživé a soudce staví do role popelky, která se musí prohrabovat vším co obě strany nesnášejí.
Spravedlnost? Právo? Vyberte si. Protože právo a spravedlnost není totéž.....
