 |
| Ilustrační obrázek z Bavorska - Oktoberfest |
Nakrouhané zelí se osolí a okoření kmínem, podle chuti se mohou přidat i jalovcové bobule, cibule, jablka, mrkev nebo jiné přísady.
Uchování celých zelných hlávek nasolením už znali staří Římané. Dnešní způsob výroby kysaného zelí údajně převzali ve středověku Slované od Tatarů a předávali jej pak dále svým západoevropským sousedům. Při objevných cestách po světových mořích se dávní mořeplavci chránili požíváním kysaného zelí před obávanými kurdějemi, nemocí vznikající z nedostatku vitaminů. Není to tak dávno, co bylo kysané zelí - vedle brambor - ve střední a východní Evropě nejdůležitějším zdrojem vitaminu C v zimních měsících.
Po 1-3 měsíčním kvašení se kysané zelí dá v chladnu nebo po sterilaci uchovat několik měsíců až do sklizně čerstvého zelí. Kysání tedy umožňuje, aby se zelí mohlo konzumovat po celý rok. Obsah vitaminu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje u člověka denní potřebu vitaminu C. Kromě toho při kvašení vznikající kyselina mléčná je nejenom chuťově lahodná, ale také zdravá, což se o kyselině octové, používané ke konzervaci, říct nedá.
Zelí působí také proti depresím a obsah vitamínu B12 je dobrý pro nervovou soustavu. Vysoké množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebný ke tvorbě hormonů. Tyto dva vitamíny ale nejsou jediné, v kysaném zelí najdeme také draslík, železo, vápník a zinek.
Poznámka: i to pivo má příznivé účinky a vitaminy - nazváno je někde jako "tekutý chléb" Vitaminy skupiny B docela určitě. Proto příznivě působí na metabolismus člověka a hodí se k českým jídlům, zejména vepřové, knedlík zelí. V Bavorsku je to jako v Česku historicky je země blízká, rozhodně blíž než jakési Slovensko kde Čechy odmítají. Oktoberfest je mnichovský pivní festival. Trvá 16 dní a končí vždy v první říjnovou neděli.
