 |
| Strnad obecný (od Pavel Kysela) |
V české historii šlo o jednoho z nejběžnějších ptáků hnízdícího snad na každé mezi. S rozoráním mezí a vybudováním scelených lánů se však stavy strnadů mnohonásobně snížily. Dnes jen odhaduji dnešní stav sotva na 1/50 původních počtů. Ostatně stejný osud potkal i další dva druhy strnadů - strnada zahradního a lučního, ale i skřivana polního, koroptev, křepelku a řadu dalších ptáků.
Strnad zahradní je dnes u nás velmi vzácným ptákem. V mizivém počtu se udržel jen v nemnoha útočištích především v Českém Středohoří, a jak jsme s překvapením zjistili, v rozryté krajině na výsypkách pod Krušnými horami. Strnad zahradní je velice krásně vybarvený ptáček. Sameček na rozdíl od strnada obecného, který je citrónově žlutý, je skořicově hnědý s šedou hlavou, s červeným zobáčkem a výrazným žlutým okružím okolo oka.
Strnad obecný (Emberiza citrinella). Velikosti vrabce, má světle rezavohnědý kostřec a bílé okraje vnějších ocasních per. Původně obyvatel lesostepí, nyní v zemědělské krajině s křovinatými mezemi a v alejích podél silnic. Stálý a částečně tažný. Hnízdo staví většinou na zemi. Mláďata krmí hmyzem; jinak v potravě převažuje rostlinná složka tvořená hlavně semeny.
Strnad obecný zpívá již od prvních jarních dnů po celé léto až do podzimu. Za časného jara je ale jeho zpěv většinou krátký. Musíme vyhledat tichou lokalitu, kde nezpívají ani ostatní naši hlasitě se projevující ptáci, jako kosi a drozdi.
Na rozdíl od svých příbuzných (strnada obecného, lučního nebo zahradního) obývá strnad rákosní především rákosiny. Ale i jiné typy mokřadní vegetace, jako jsou bažinaté louky s křovitými vrbami nebo i vegetace podél vodních příkopů či jiných malých mokřadů. V rákosinách rybníků tvoří spolu s rákosníky dominantní složku ptačího společenstva. Na rozdíl od rákosníků je však jeho hlas poměrně tichý.
Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) dorůstá 15-16 cm, v rozpětí křídel měří 21-28 cm a váží 17-20 g. Samci ve svatebním šatě mají černou hlavu a hrdlo s bílým vousem a pruhem na šíji, v prostém šatě je hlava i hrdlo světlejší. Hřbet a křídla mají hnědá, černě pruhovaná, spodinu a boky světlé, hnědě pruhované a kostřec a ocas šedý se světlými pruhy po stranách. Samice mají béžový střed hrdla a nadoční proužek. Strnad rákosní se mimo hnízdní období vyskytuje často v hejnech. Létá trhavě, ve vlnovkách, samci zpívají na vrcholech keřů nebo rákosů. Živí se semeny, hmyzem, červy a malými hlemýždi.
