Skorec vodní právě krmí mladé a shání potravu. Hnízdí podél mělkých vodních toků, často zalesněných, hlavně u rychlých potoků s vyčnívajícími kameny

Skorec právě krmí mladé a shání potravu

Nápadný je svým krátkým, nahoru zvednutým ocáskem, kterým často trochu poškubává. Barva jeho peří je většinou sametově černá (na severu a velké části Francie), nebo hnědavá na hlavě a rezavě hnědá pod bílým podbradkem (Británie, Irsko a střední Evropa). Samec i samice jsou stejní. Mladí ptáci jsou svrchu břidlicově šedí s černými lemy per, naspodu světlejší s příčným tmavým vlnkováním. Někdy mají náznak světlého podbradku.

Mezi pěvci má skorec vodní zcela zvláštní postavení v tom, že se dokonale sžil s vodou. Hnízdí podél mělkých vodních toků ve vrchovinách, často zalesněných, hlavně u rychlých potoků s vyčnívajícími kameny, na nichž sedává, méně v nížinách u řek s peřejemi. Hnízdo je téměř vždy blízko vody, často pod mosty, v zemních dutinách či mezi kořeny pod břehem, někdy např. pod jezy, je skryto tak, že ptáci k němu musí prolétnout vodní clonou. Má tvar uzavřené velké koule s postranním oválným vletovým otvorem. Vnější část je hlavně z mechu, vnitřní ze stonků, listů a kořínků, výstelka je převážně ze suchého listí. Hnízdo používá několik let. Hnízdí od března do července 2x ročně. Na 4-6 čistě bílých vajíčkách sedí samice 15-17 dní. Mláďata krmí oba rodiče.

Potrava se skládá hlavně z larev vodního hmyzu, korýšů a drobných měkkýšů. Loví je ve vodě. Na mělkých místech se brodí a potápí jen hlavu, na hlubších se ponoří celý. Počíná si při tom velmi obratně, ostrými drápky se přidržuje kamenů, pomáhá si křídly jako vesly a potravu sbírá zobákem nejen ze dna a různých štěrbin, ale i tak, že převrací a odhazuje stranou menší kamínky. Husté peří má vždy dobře promaštěné, proto se mu nepromáčí a zadržuje vzduch, takže pták pobíhající pod vodou je obalen stříbrnými vzduchovými bublinkami. Dovede plavat i na hladině.