 |
| Máta peprná |
Vytrvalá bylinka dorůstající výšky až 80 cm. Její listy mají zelenou barvu kombinovanou s tmavohnědým jemným zbarvením. Kořenový systém je mělký a vytváří mnoho výběžků. Pro mátu peprnou je typická výrazná peprmintová chuť a také její vůně.
Kvete od července do září růžovými až fialovými květy.
V přírodním léčitelství se máta používá pro svůj pozitivní vliv na uvolnění křečí a dále prospívá při žaludečních a střevních potížích. Využívá se čaj, mátový olej a přidává se do potpourri.
Obsahové látky jsou éterický olej s mentolem, třísloviny a flavonoidy.
Čerstvé lístky máty sbíráme po celé léto, k sušení stříháme nať krátce před rozkvětem.
Máta peprná má výborné zastoupení také v kuchyni.Využívá se k jehněčímu a mletému masu, marinád, do jogurtů, sladkých pokrmů a do salátových zálivek. Výborná a nezastupitelné je také v kubánském nápoji Mojito.
Co se užívání týče, je máta zcela neškodná, můžeme ji užívat neustále avšak jen v čajových směsích. Samotné pití máty je třeba čas od času přerušit po dobu alespoň deseti dní.
Čaj z máty peprné
Polévkovou lžící sušené máty přelijeme cca 200 ml horké vody na necháme 5 až 10 minut vylouhovat. Můžeme osladit medem, nebo cukrem a denně vypijeme 3 až 4 šálky.
Osvěžující nápoj z máty
Větší hrst čerstvé natě máty a stejné množství meduňky vložíme do litrové sklenice, zasypeme 1 – 2 lžičkami třtinového cukru. Mírně pomačkáme například vařečkou a zalijeme ledovou vodou. V parných dnech můžeme přidat kostky ledu.
Máta peprná je velmi nenáročná bylinka na pěstování. Vyséváme v březnu až květnu do pařeniště, nebo za okno. Venku vyséváme od konce dubna do května. Máta peprnou můžeme dále množit řízkováním. Má ráda plné slunce i polostín a dostatek závlahy. Ideálně jí svědčí vlhká, humózní půda. V dobrých podmínkách prospívá a je potřeba si dát na to pozor, jinak nám může lehce zarůst celý záhon.
Podle starého českého herbáře:
Máta (Mentha), rozeznává se několik druhů, máta kadeřavá v zahradách, má chuť a vůni příjemnou; potřebuje se v lékařství; máta peprná pěstuje se v zahradách; čerstvá má chuť kořennou, též vůni silnou.
Užívá se za lék proti žaludkovým neduhům, nadýmání, průjmu; zevně přikládá se sušená neb čerstvá. Odvar potřebuje se též proti bolení, které předchází čmýru.
Voda z máty upraví se, když 1 libra nati a 12 liber vody svaří se na 4 lib.
Olej mátový potřebuje se k mazání při křečích a ochrnutích.
Tinktura připraví se z 3 kventlíků oleje máty kadeřavé, půl kventlíku oleje máty peprné, jež rozpustí se v 1½ mázu líhu 90% a procedí; syrup mátový upraví se z nati, jež ve vodě se vaří, a přidá cukr.
Také výtažky a pilulky (kuličky) připravují se z máty neb jejího oleje.
Máta vodní (Mentha aquatica) má vejčité chlupaté listy, posázené žlázami olejitými; květ fialově červený. Listí sbírané známo v lékárnách pode jménem folia menthae crispae. Odvar listů těch s bílým vínem zahání červy (škrkavky), působí na moč a větry
Listí rozmačkané zahání bolení v hlavě; hojí také bodnutí včel neb vos. Utřené listí, přindáme-li k nosu, čistí a sílí mozek; působí dobře také při mdlobách. Přidá-li se k němu heřmánek, rozseká a svaří ve víně (půl litru s vodou smíšeného) v pytlíčku a lisuje-li se to pak, poslouží to za obklad pro rodičky (šestinedělky), zahánějíc bolesti, které časem následují porod.
[dr. V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899 , str. 142-143]
